„Dlouhodobě zastávám názor, že minimální mzdu je nutno postupně zvyšovat tak, aby plnila motivační roli v porovnání s příjmem získávaným ze sociálních dávek," uvedl Sobotka v zaslaném prohlášení.

Původně se kabinet se zaměstnavateli dohodl na přidání 500 korun. V létě pak dodatečně přišel Sobotka s návrhem, že by částka měla být ještě o 200 korun vyšší. S tím už zaměstnavatelé nesouhlasili. Takový růst by podle nich mohl mnoha firmám způsobit potíže, teprve se totiž vzpamatovávají z krize. Mohlo by tak hrozit propouštění. Týká se to třeba kožedělných, textilních či dřevařských podniků. Odbory přidání o vyšší částku, než se původně dohodla, uvítaly.

Česká minimální mzda patří v EU k nejnižším

Minimální mzda by se od ledna podle návrhu měla zvýšit o 8,2 procenta. Hodinová mzda by se zvedla z 50,60 na 55 korun. S nejnižším výdělkem by měly růst i nejnižší zaručené mzdy pro zaměstnance ve veřejné správě a pro ty bez kolektivních smluv. Jejich příjmy se dělí do osmi skupin podle složitosti práce. Nyní se pohybují od 8500 korun do 17.000 korun. Od ledna by to mělo být od 9200 do 18.400 korun. Zaměstnavatele by zvýšení minimální mzdy o 700 korun podle Ministerstva práce a sociálních věcí mělo vyjít na 1,3 miliardy navíc, stát pak asi na 195 milionů.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí nový návrh zohledňuje ekonomický vývoj, předpokládaný růst cen a mezd i záměr vlády postupně zvýšit minimální výdělek tak, aby se blížil 40 procentům průměrné mzdy. Podle MPSV patří česká minimální mzda v EU k nejnižším. Osm států osmadvacítky nejnižší výdělek ale vůbec stanovený nemá.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.