Ministerstvo by rádo ústavy s méně dětmi a lepší péčí

08.02.2012 16:21

Snížit počet dětí ve výchovných zařízeních a posílit ambulantní péči o problémové rodiny si klade za cíl vládní novela o ústavní výchově, kterou dnes v prvním čtení podpořila sněmovna. Novela má omezit na osm týdnů maximální povolenou délku pobytu v diagnostickém ústavu a zrušit možnost přijímat dítě do ústavu na žádost rodiče. Změny nyní posoudí sněmovní školský a sociální výbor a také komise pro rodinu.

Ministerstvo by rádo ústavy s méně dětmi a lepší péčí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Přestávka ve sněmovně

Do problémových rodin by podle tvůrců novely měli častěji docházet odborníci a pomáhat jim řešit výchovné potíže tak, aby se děti z těchto rodin do ústavů vůbec nedostávaly. Česko je dlouhodobě kritizováno za nadměrný počet dětí v ústavech, v nichž je celkem 11.000 chlapců a děvčat. Měla by se proto rozšířit síť preventivních poraden, kam by kromě dětí mohli docházet i rodiče.

Některé poslance novela zklamala. Přisuzovali to zásahům vládní legislativní rady. Pavel Bém (ODS) označil některá ustanovení předlohy sociálním inženýrstvím a volal po zachování původních cílů normy.

Více míst ano, ale za své

Kapacity zařízení náhradní výchovné péče mají být novelou omezeny, respektive by se měly specializovat například na poskytování výchovně léčebné péče, péče o drogově závislé, o děti s extrémními poruchami chování a podobně.

Novela s ohledem na trend příklonu k malokapacitním zařízením snižuje maximální počet rodinných skupin v dětském domově na nejvýše čtyři místo dosavadních šesti. Více skupin by sice mohl podle novely povolit zřizovatel domova, ale na své náklady. Výchovných skupin ve ústavech by mělo být nadále až šest, stejně tak v obou typech skupin by mohlo být maximálně osm dětí.

Zbývajícím dětem zvýší kapesné

Diagnostické ústavy by měly být nově určeny pouze k diagnostikování potíží dítěte, které by tam mohlo být umístěno pouze na základě rozhodnutí soudu, nikoliv už na žádost rodičů nebo jiných zákonných zástupců dítěte, kteří by měli využít služeb střediska preventivních služeb. Ministerstvo školství k tomu vedla snaha o snížení nákladů na diagnostické ústavy, které se pohybují kolem 520.000 korun ročně za dítě, v dětských domovech pak kolem 293.000 korun.

V dětských domovech by nově mohli na základě smlouvy zůstat i jejich klienti po dovršení 18 let, kteří stále studují a neměli by kam jít. Zákon počítá také s navýšením kapesného dětí v ústavech. Například dítě starší 15 let by mělo měsíčně místo 300 korun dostávat 360 korun.

Na péči o ohrožené děti je nyní zhruba sedm miliard ročně. Z toho 3,5 miliardy spolkne péče v ústavech.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jhe

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Hnus. Ani pes je nesežral.“ Češi si všimli, kdo zkazil piškoty. Jurečka to tehdy přikryl

8:00 „Hnus. Ani pes je nesežral.“ Češi si všimli, kdo zkazil piškoty. Jurečka to tehdy přikryl

„Hnus.“ „Odporná chuť i konzistence.“ „Nedá se to žrát.“ – Těmito slovy hodnotí lidé v několika posl…