Dotazy se točily okolo energetické bezpečnosti. První z nich směřoval k vyšší ceně elektrické energie v Evropě a systému obchodování s energiemi. „V ČR vyrobíme levnou el. energii, ta levná energie jde na burzu do Lipska a za ceny mnohonásobně vyšší se prodává českým zákazníkům,“ nechápe jeden z dotazujících s tím, že každá evropská země kouká přece nejprve na své občany. Vyzývá tak ministra k akci.
„Systém obchodování s energiemi se vyvíjel v rámci Evropské unie téměř dvě desetiletí a je jak z věcného, tak i časového hlediska obtížné na něm cokoliv měnit. Pravděpodobně však i ze sdělovacích prostředků víte, že MPO, resp. vláda, v tomto smyslu vyvíjejí aktivitu v záměru vytvořit státního obchodníka s energiemi. Měl by sloužit pro nákup elektřiny a plynu,“ oponuje na svém profilu ministr s tím, že cílem státního obchodníka by mělo být mimo jiné zvýšení energetické bezpečnosti, snížení cenové hladiny na tuzemském trhu, ale i zvýšení vlivu státu na zásobách plynu v ČR.
U energií se ale zůstalo. Další dotaz totiž směřoval k efektivitě plynových kotlů, případně jejich výměny. Ministr upozornil, že záleží na tom, zda kotel je plně funkční. Podle ministra preferovaným řešením do budoucnosti jsou v tomto kontextu tepelná čerpadla ve spojení fotovoltaikou, vždy ale dle jeho slov záleží na typu rodinného domu a jeho umístění. Otázka zvyšování cen za energie ovšem dělá vrásky i dalšímu čtenáři. Dotazujícího zajímalo, jak má ministr naplánováno řešit situace, kdy důchodci nebudou mít na úhradu plynu a dalších služeb a energií, po jejich rekordním navýšení. „V případě nedostatku finančních prostředků na úhradu nákladů souvisejících s bydlením je možnost obrátit s žádostí na úřad práce a sociálních věcí o tzv. Příspěvek na bydlení, což je dávka, která přispívá osobě/rodině při úhradě nákladů souvisejících s bydlením. V oblasti sociálních dávek existují další možnosti, jako např. pomoc v hmotné nouzi nebo příspěvky na péči,“ snažil se navrhnout možné postupy Síkela.
Jedno z dalších palčivých témat současnosti je připravenost na možnou omezenost dodávek zemního plynu ze strany Ruska do České republiky. Ministr v tomto ohledu vysvětlil, že plyn nenakupuje ČR jako stát, ale nakupují ho soukromé subjekty, a to většinou na německé burze. „Zemní plyn k nám fyzicky proudí severní cestou z Německa. Můžeme předpokládat, že se drtivou většinou jedná o plyn z Ruské federace. Doposud (ke dni 6. 5.) byly veškeré dodávky nekrácené a bez přerušení,“ uvedl ministr a pokračoval, že v případě odpojení od dodávek zemního planu z Ruské federace jsou připraveny na úrovni evropských zemí i jednotlivých členských zemí různé scénáře řešení této krizové situace, která je založena na maximální solidaritě členských zemí. „Pro scénář úplného zastavení dodávek z Ruské federace do zemí Evropské unie by následné kroky musely představovat celoevropské řešení, spočívající zejména v aktivizaci navýšených dodávek z dalších zdrojů (Norsko, Alžírsko, Střední Asie) a navýšení dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG),“ uvedl k dalším scénářům vývoje.
Ze střednědobého či dlouhodobého hlediska pak nastínil, že se jedná nahrazení ruského zemního plynu dodávkami zkapalněného zemního plynu do Evropy a výstavbou nových terminálů na zkapalněný zemní plyn, zejména v Německu a Polsku. „Česká republika jako vnitrozemská země se zájmem sleduje záměr DE vybudovat nové terminály pro dovoz zkapalněného LNG na pobřeží Severního a Baltského moře a má velký strategický zájem se na těchto projektech podílet formou kapitálového vstupu či pronájmem kapacit,“ uzavřel.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: sla
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
