Rektor Masarykovy univerzity hned na úvod odmítl, že by mediálně zneužil nabídku na účast ve vládě, kterou mu předložil šéf hnutí ANO Andrej Babiš, z čehož Babiš Beka obvinil. „Já jsem měl s panem Babišem zcela korektní rozhovor, ve kterém jsem slušně odmítl nabídku a poté jsem to korektně sdělil novinářům,“ prohlásil Bek. Chce zůstat rektorem Masarykovy univerzity do roku 2019, kdy mu končí mandát, a ničím jiným se nechce zabývat.
Moderátor Moravec poté poukázal na slova Jaroslava Plesla, šéfredaktora deníku MF Dnes, který před pár lety koupil Andrej Babiš. „Rektor Bek a profesor Fiala v těchto dnech kompromitují celou akademickou obec a názorně předvádějí antiintelektuálně naladěnému občanstvu, k čemu ty školy platí. K tomu, aby se tam děti učily vzdávat se odpovědnosti. Dobrá práce, hoši!“ rýpl si na sociální síti Facebook Plesl do pánů, kteří odmítali vstoupit do menšinové vlády Andreje Babiše.
Bek Pleslova slova odmítl. Domnívá se totiž, že projevem zodpovědnosti je neopouštět rozdělanou práci. „Já jako rektor nechci příliš hovořit o politice, protože jako rektor musím hájit především instituci, kterou zastupuji, ale samozřejmě, že jako občan mám svou politickou preferenci a jsem přesvědčen, že jakoukoli funkci lze vykonávat jen v souladu se svým vnitřním přesvědčením.“
Profesor Sokol uznal, že část společnosti je vůči intelektuálům negativně naladěna, ale doplnil, že je třeba podívat se na to, kde má tato nálada kořeny. „Část společnosti možná je antiintelektuálně naladěná a ten důvod spočívá v tom, že si veřejnost neuvědomuje, v čem spočívá role intelektuálů. Ona není v tom, že mají intelektuálové působit ve vládě, ona je spíš v jejich roli na univerzitní půdě, v akademii a tak podobně,“ podotkl Sokol.
Jedním dechem dodal, že demokracie si musejí hledět všichni občané. Pokud si jí nehledí, tak bude demokracie vždy ohrožena. Záchrannou sítí pro demokraty mají být pevně ukotvené a respektované instituce, a tady se Sokolovi bohužel zdá, že je teď „loďka institucí“ poněkud rozkývána a to není dobře. Když se to profesor Sokol snaží vysvětlit studentům, poukazuje na pravidla silničního provozu. „Kdyby na silnici neplatila pravidla silničního provozu a policajti by občas někomu nedali pokutu, tak by se normální lidi nemohli na silnici odvážit,“ upozornil Sokol. A tady jsme prý svědky toho, jak jsou instituce zpochybňovány a zesměšňovány, jako kdyby to bez nich šlo, varoval filozof Sokol. Instituce z nás přitom dělají občany, kteří vstupují do manželství, do práce, zkrátka do života.
Ing. Miloš Zeman
ReproFoto: ČT
„Já bych možná navázal,“ přidal se rektor Bek. „U těch institucí se počítá s tím, že se budou chovat předvídatelně,“ dodal Bek. Prezident Zeman podle rektora teď postupuje tak, že jednání některých institucí je nepředvídatelné. Na druhé straně bychom prý neměli říkat, že jsou rozkývány všechny instituce. Rektor žije v Jihomoravském kraji a byť může mít výhrady k tomu, jak politici v tomto regionu rozhodují, nezdá se mu, že by byl kraj rozkýván. Totéž platí o městech a jiných institucích.
Ve stejném duchu se vyjádřil také profesor Jiří Drahoš. „Já za klíčové instituce považuji parlament a vládu. Já samozřejmě vidím, a vidíme to všichni, že dochází k jakémusi zpochybňování těchto institucí,“ začal Drahoš. Kdyby byl občan-kuřák, byl by asi nespokojen s tím, jak rozhodla Poslanecká sněmovna ve věci zákazu kouření, ale to neznamená, že je všechno v parlamentu špatně. Prezidentský kandidát vyjádřil názor, že studenti by měli být více vzděláváni v otázkách občanství, což je třeba změnit.
„Za horší považuji zpochybňování těchto institucí z úst vysoce postavených politiků. Tohle považuju za daleko vážnější, protože od lidí, kteří mají vysoké politické funkce a popularitu, to je nebezpečnější, protože těmto lidem je nasloucháno,“ zaznělo z úst prezidentského kandidáta. To bychom prý také mohli skončit tím, že Poslaneckou sněmovnu zeštíhlíme podle počtu krajů. „Máme 14 krajů, možná by stačilo 14 poslanců,“ varoval před podobnými úvahami Drahoš.
„Já bych možná zmínil ještě jednu věc. Tady je skupina nikým nevolených institucí, jak říkal prezident Zeman i další, ale to je přeci velmi důležité, to je přeci občanská společnost. A ukazuje se, a pan rektor Bek to naznačil také, že to, co funguje, je na té lokální úrovni,“ doplnil možný příští prezident.
Sokol byl stejného názoru. „Že dnes mnoho lidí nemá takovou virulenci, jakou bychom si přáli, to je možná dáno tím, že mnoho lidí občanskou společnost nepotřebuje. Většina společnosti si žije docela slušně,“ konstatoval Sokol. Je sice pravda, že někteří politici postavili své předvolební kampaně na strachu z uprchlíků, ale podobných uskupení tu bylo hned několik a uspělo jen jedno. „Ta volba těch autoritativních stran svědčí o tom, že lidé vlastně moc nevědí, co to vlastně volí,“ doplnil Sokol.
Tomio Okamura
Podle Beka nestačí jen studentům říkat, jak byl komunismus nebezpečný. Je třeba studentům ukázat, že instituce fungují, že univerzity měří všem stejně, že se nevyplácí plagiátorství, že se studenti mohou v akademických senátech podílet na chodu té instituce a tak podobně. Už od dob Rakouska-Uherska, pokračoval Bek, se lidé učili o fungování institucí v praxi, protože byli členy různých spolků, vedli tyto spolky a skládali účty dalším členům spolku. „Takto se člověk skutečně učí o tom, jak instituce fungují,“ zdůraznil Bek.
Sokol Bekovi přitakával s tím, že se domnívá, že celá společnost by měla být co nejvzdělanější, aby zvládla přechod na vědeckou ekonomiku, ale na druhé straně se profesoru Sokolovi zdá, že v Česku možná máme až příliš mnoho studentů-doktorandů.
Drahoš doplnil, že musíme vrátit prestiž učňovskému školství. „My jsme do jisté míry vzali prestiž té středoškolské a učňovské vrstvě. Za chvíli si budeme sami vyrábět nábytek, protože truhláři a čalouníci nebudou. My jsme těmto oborům do jisté míry vzaly prestiž. Podívejte se do Rakouska, tam jsou vážení mistři cechů,“ upozornil prezidentský kandidát. „Těmto oborům bychom měli vrátit prestiž,“ zopakoval.
Vedle toho by Drahoš uvítal debatu na téma, zda by bylo dobré zřídit nové ministerstvo pro vědu a vysoké školy. Ovšem až po kvalifikované debatě. „To je něco, co mi v našem školství trochu chybí, tady se přistupuje k dílčím krokům a reformám, aniž by byly dobře prodiskutovány,“ posteskl si Drahoš.
Bek složil poklonu pravicovým vládám Mirka Topolánka a Petra Nečase. „Já bych řekl, že se musí přiznat Topolánkově a do jisté míry i Nečasově vládě, že těmto agendám přikládaly veliký význam. Zdá se mi, že ta poslední vláda promeškala dobrou ekonomickou příležitost přikročit ke změnám,“ posteskl si Bek. Kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL některé problémy ve školství spíše tlačil před sebou, ale mnoho s těmito problémy nedělal.
Mirek Topolánek
Pokud chceme otevřít vysoké školy zahraničním profesorům, tak je podle Beka načase, abychom se vzdali některých feudálních prvků v českém školství. Bek měl na mysli jmenování prezidentem, od kterého bychom měli ustoupit. „Ta akademická obec je v této věci rozdělená, to nemá cenu zastírat,“ pravil Bek.
Také Sokol je toho názoru, že je potřeba některé kroky udělat a je třeba se zastat vlády, která k nim přikročí. „Já bych plédoval pro kancléřský systém, tedy pro to, že vláda může padnout jenom tak, že parlament ustaví novou. To oslabování té stranické pestrosti bych považoval za nežádoucí, ale posílení pozice premiéra a vlády by nám pomohlo. Současně by se tím vzal vítr z plachet představě, že ta současná demokracie je vlastně bezmocná, bezkrevná a že bychom potřebovali něco autoritativnějšího,“ pravil profesor Sokol.
„Další věc je zbavit se toho šíleného stavu, že když jedna vláda něco prosadí, tak ta druhá vláda si klade za čest to všechno zrušit. Já rozumím tomu, že se to v kampani dělat musí, ale ta předvolební kampaň jednou skončí a pak by měla přijít určitá kolegialita. Vezměte si třeba druhý důchodový pilíř. Jedna vláda ho zavedla a druhá ho zase zrušila. To je něco, co nás velmi poškodilo,“ pokračoval Sokol.
Drahoš odmítl myšlenku přechodu České republiky na většinový volební systém. Poměrný volební systém a rozumné koaliční vlády nám prý přinesou více stability. Ale politici by měli přijmout fakt, že je třeba se dívat dál, než je čtyřletý horizont.
„Já osobně se trošku bojím, že je to pořád o té odcizenosti společnosti od vlastního státu. My máme pocit, že ten stát byl rakouský, sovětský a tak podobně,“ posteskl si Bek. V české společnosti přežívá jakási neloajalta vůči vlastnímu státu, což podle rektora není dobře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
