K dění ve Spojených státech v posledních letech se americký spisovatel a komentátor Pat Buchanan ve svém komentáři na serveru ZeroHedge pozastavil nad tím, jak se liší názory a mediální obraz na mnohé události v posledních letech.

Započal nejčerstvější razií Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) ve floridské rezidenci někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa Mar-a-Lago, během níž se mělo podle agentury AP řešit nakládání s tajnými dokumenty. 

Buchanan poukazuje, že zatím pro část americké veřejnosti jde o „oprávněný, legitimní a oprávněný postup, jehož cílem bylo získat zpět důvěrnosti týkající se národní bezpečnosti, která tam byla nezákonně uchovávána“, pro druhou to je „bezprecedentní režimní razie v domě a kanceláři předního politického rivala prezidenta Joea Bidena, která připomínala ‚zemi třetího světa‘, východoněmeckou Stasi, KGB anebo gestapo“.

Stejně tak rozdělený má být i pohled na 6. ledna 2021, kdy došlo na útok na Kapitol Trumpovými příznivci. Zatímco někteří to odsuzují jako „výtržnost, hanebné narušení Kapitolu, zahrnující útoky na policisty Kapitolu, které si zasloužily a jsou potrestány“, jiní jdou mnohem dál. „Bylo to něco víc. Mnohem víc. Bylo to ‚povstání‘, ‚fašistický puč‘, akt zrady vedený krajně pravicovými extremisty,“ cituje druhý z pohledů, který prý staví událost na roveň vypálení Kapitolu při dobytí Washingtonu Brity v roce 1814 během britsko-americké války.

Američané jsou nyní kvůli rozhodnutí zrušit rozsudek Nejvyššího soudu Spojených států amerických v rámci případu Roeová versus Wade ve dví rozděleni i v otázce potratů, které jsou polovinou národa vnímány jako právo žen a druhou jako „zabití nenarozeného nevinného dítěte“.

Další nesoudržnost pak způsobuje rozsudek ohledně zrovnoprávnění manželství homosexuálů. Zatímco někteří jej oslavují, jiní hovoří o rozporu s principy křesťanské víry, „jež byla základem zákonů po první dvě století amerického národa“.

Přitom je podle Buchanana nutné, „aby existoval široký konsenzus ve víře, kultuře, zvycích a politice“ k tomu, aby „národ, země, lid a demokracie obstály“.

Poukazuje, že panují neshody nejen v rámci morálních otázek, ale i třeba v rámci pohledu na práci policie, což se ukázalo v rámci snah o utlumení policie po případu smrti recidivisty George Floyda a následných protestů organizace Black Lives Matter.