Nestává se často, aby přehled mediálních zajímavostí začínal dobrou zprávou. „Dnes je k tomu pádný důvod. Podnikatel Elon Musk, který vyvolává značně rozporuplné emoce kvůli svým elektroautům, provozuje kromě jiných aktivit také satelitní společnost Starlink. Ta obdržela od několika vlád v minulých dnech – nikoli prý od ukrajinské – žádost o zablokování ruských zpravodajských zdrojů. Napsal to na serveru Lupa.cz Filip Rožánek pod titulkem ‚Elon Musk: Ruská média vypnu leda s pistolí u hlavy‘. Musk řekl: ‚Neuděláme to, dokud na nás nebudou mířit pistolí‘. A dodal: ‚Promiňte, že svobodu slova chápu absolutně‘. Na výtku, že ruská média šíří propagandu, pak odpověděl, že každé zpravodajství je částečně propaganda, některé jenom víc než jiné,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Je přesvědčen, že Musk se touto větou zapsal do dějin žurnalistiky. „Přesně totiž odhalil pravou podstatu tzv. mediálního mainstreamu: všichni ti chrabří mužové a ženy, co nás ohlupují desítky let svou údajnou ‚nezávislostí‘, jsou jen v menší či větší míře hlásnými troubami nějakého politického a/nebo ekonomického zájmu. Zpravidla obojího, neboť obé spolu souvisí jak siamská dvojčata.
Musk však svá slova nevyslovil jen tak z lásky k pravdě a z nenávisti ke lži. Pravý důvod pochopíte, když si přečtete jeho další slova. Varoval ukrajinské uživatele Starlinku, aby zařízení nepoužívali v obydlených oblastech, kde by se mohli stát cílem útoku. Co z toho plyne? Starlink má hodnotu mnoha miliard dolarů. Muskovi musí být jasné, že kdyby začal blokovat ruské obsahy, nebylo by pro Rusko nejmenším problémem sestřelit mu ty drahé hračky z oblohy,“ vysvětluje mediální analytik.
Fotogalerie: - Koncert pro Ukrajinu
Zakázáno už je skoro všechno a dovoleno není téměř nic
Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?Anketa
Na zmíněné schůzce bylo předmětem domluvy právě blokování nežádoucích obsahů, jejich šiřitelů a technických prostředků, webů. Krátce na to začalo fungovat Centrum proti terorismu a bezpečnostním hrozbám, které dnes jak na drátku vydává směrnice o tom, co je na webech zakázáno – skoro všechno, či dovoleno – skoro nic, kromě velebení stávající politické doktríny oficiálních míst. Facebook a další soukromé firmy se tehdy zaprodaly do služeb vlád – ta naše nebyla zdaleka jediná, šlo to Evropou jak kobercový nálet – a teď slouží. Jistěže ne z lásky. Snad jen z lásky k vlivu a penězům. Holt není láska jako láska,“ zdůrazňuje mediální odborník.
Fotogalerie: - Uzavřete vzdušný prostor
Autor opomíjí, že Zeman byl v přímé volbě zvolen většinou
Na úvod druhého tématu přiznává, že Alexandra Mitrofanova považoval vždycky za poměrně uvážlivého novináře, znalce vztahů v Lidovém domě a specialistu na sociální demokracii. „Napsal o tom dokonce knihu Za fasádou Lidového domu, a bylo to v lecjakém smyslu čtení poučné. Dnes ale jako by se nakazil tou všeobjímající infekcí nenávisti k předem vytčeným cílům. Jedním z nich je prezident Miloš Zeman. V rozpětí šesti dnů 3. a 9. března se stal pro Mitrofanova hned dvakrát postavou nikoli ‚k podpírání‘ – podle dávného Juráčkova filmu, nýbrž k okopávání a urážení. Tak jsme se od Mitrofanova o Zemanovi dověděli, že je ‚agresorův spojenec‘, že jeho pobývání v čele státu je ‚absurdní‘ a že je ‚spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat‘,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Publicista ruského původu, který v Sovětském svazu vystudoval žurnalistiku na Rostovské univerzitě, ale nelení konstatovat ani toto: „Co se však od prezidenta očekává? Příklad teď dává celému světu Volodymyr Zelenskyj. Hlava státu je symbolem základní myšlenky, kterou vyznává společnost“. „Zapamatujme si na chvilku Zelenského, bude se za okamžik hodit. Další perly pana Mitrofanova znějí: ‚V zemi je mnoho jedinců, kteří se řídí psychologií služebníků cizí moci, je-li ta moc dostatečně brutální a slibuje-li jim zajištění živobytí a nadvládu nad jejich spoluobčany. Není divu, že tato část společnosti zvolila Miloše Zemana do čela státu…‘ Mitrofanov poněkud opomíjí, že v obou Zemanových mandátech šlo o přímou volbu, v níž vítězí většina,“ připomíná mu to proto mediální analytik.
Mitrofanov je ten pravý hodnotit, kdo si zaslouží odplivnutí
A rodák z Rostova na Donu, nyní komentátor deníku Právo, dále pokračuje: „Miloš Zeman systematicky nahrával nepřátelským státům a oslaboval českou státnost zpochybňováním kompetentnosti českých státních orgánů a orgánů spojenců České republiky. Když se podíváme na video, kde je Zeman se svým kamarádem Putinem, nyní potvrzeným válečným zločincem, můžeme snadno dojít k tomuto závěru: Likvidovat touží oba. Jeden se dočkal a zabíjí lidi po stovkách, když na ně posílá rakety. Druhý se naštěstí nedočkal, ač se celou dobu snažil zadupat základy české ústavnosti do země ve svůj prospěch à la Putin“. „Za to si podle Mitrofanova zaslouží jen ‚odplivnutí‘,“ podotýká Petr Žantovský.
A v této tirádě autor vzápětí pokračuje glosou, podle níž je Zeman „největší pokrytec v zemi“ a „Putinův poskok“. „Proč taková příkrost? Čtěme doslova: ‚V pondělí uspořádal Miloš Zeman frašku na Pražském hradě s předáváním státních vyznamenání a hlavně se vztyčením ukrajinské vlajky. Historik Jiří Padevět to přirovnal k tomu, jak 9. května 1945 určití chlápci zahodili své poslední udání pro gestapo, navlíkli si pásku revolučních gard, a já to jenom doplním, a šli rabovat ve jménu nového režimu‘. Also sprach Mitrofanov. Nojo, na novou situaci ve vztahu Zeman – Putin – Zelenskyj lze jistě nahlížet různými optikami. Ale zkuste si představit ten bengál, kdyby Zeman tu ukrajinskou vlajku nevyvěsil a Zelenského nedekoroval,“ vybízí mediální odborník s tím, že by to bylo jako v tom starém vtipu o lidské (ne)vděčnosti.
Fotogalerie: - Střídání stráží a vlajek
S rostoucí agresivitou si útokem na druhé hojí vlastní ego
Na prvním obrázku sedí muž a žena na oslu. Pod tím vox populi říká: „Bezcitní lidé. Dva na jednom oslu. Chudák zvíře“. Na druhém obrázku jede na oslu muž a žena jde vedle osla po svých. Hlas lidu: „Sprosťák! Sám si jede na oslu a žena musí pěšky“. Na třetím obrázku jede na oslu žena a muž jde po svých za nimi. Lid: „Podpantoflák! Žena se veze a on jde za ní pěšky“. A na čtvrtém, jak jinak, osel jde sám a za ním šlape žena a muž. Co říká vox populi? „Hloupí lidé! Mají osla a jdou pěšky, když by se mohli vézt“. „Tedy: I kdyby se prezident Zeman postavil na ucho, zazpíval americkou hymnu a v ruce měl tibetskou vlajku, u lidí jako je Mitrofanov, by mu to ještě přitížilo. Protože takoví lidé jsou vedeni nejen jakýmsi těžko určitelným komplexem vlastní (bez)významnosti, ale hlavně rostoucí agresivitou, jak si útokem na druhé hojit své vlastní ego. Smutná věc. A takový to býval solidní novinář,“ lituje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Jak informoval server Mediář 8. března, v Poslanecké sněmovně leží nový návrh zákona o ČT a ČRo, který mění pouze jeden aspekt zákonem pokrytý, a to způsob volby rad těchto veřejnoprávních médií a posun v jejich kompetencích. Co všechno se má od července měnit?
• Radní nově volí i senátoři (dosud jen poslanci): v případě Rady České televize rozhodují o obsazení pěti z 15 křesel, v případě Českého rozhlasu tří z devíti. Ostatní radní dál vybírají poslanci.
• Poslanci už nemůžou odvolat celou radu. Jednotlivé radní může odvolat pouze ta komora, která je zvolila.
• Zvyšuje se kvórum pro jmenování i pro odvolání generálního ředitele. V televizní radě se kvórum zvyšuje z 10 na 11, v rozhlasové radě ze šesti na sedm.
• Nominovat radní můžou pouze právnické osoby, které existují aspoň 10 let, aby se předešlo situaci, kdy právnická osoba vznikne účelově jen kvůli dané volbě. Tato podmínka dosud neexistovala.
• Všem členům stávajících rad skončí mandát do dvou měsíců od nabytí účinnosti zákona.
Šance na hloubkovou revizi toho, co se děje v ČT, pohasla
Novela má platit od 1. července, všichni stávající radní tedy skončí nejpozději 1. září. „Tato zpráva je v několika ohledech překvapivá. Předně: dosud žádná vláda, pokud mě paměť neklame, neudělala tak radikální krok vzápětí po volbách. Obvykle se na změny v dohledu na činnost České televize a Českého rozhlasu nedostalo vůbec, nebo jen rétoricky. Vzpomeňme na vášnivý projev Andreje Babiše zjara 2016, jehož velká část byla věnována nevyhovujícímu stavu zejména v ČT. Tehdejší ministr financí se jevil jako muž, který se problematice hodlá věnovat. Tato touha jej však po vyhraných volbách 2017 přešla. Česká televize – a Český rozhlas, avšak o ČT šlo vždy přednostně – dál fungovala výlučně podle svých not,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Jenom po zvolení trojice nových členů Rady ČT Pavla Matochy, Lubomíra Veselého a Hany Lipovské v květnu 2020 to chvilku vypadalo, že zde bude trochu vůle ke změně. „Tedy ne ke změně pro změnu, nýbrž k podstatné a hloubkové revizi toho, co se v České televizi děje, a potom nějaké reflexi ve smyslu co dál. Lipovské se však Sněmovna – za její zbytečně vydatné pomoci – zbavila o rok později a druzí dva pánové své reformní kroky zbrzdili limitně k nule. Bojím se, že dnes se již jen málokdo zastane těch, kdo budou podle nového zákona odvoláváni bez ohledu na to, jak velký díl mandátu stačili dokončit. V podstatě si za to tak trochu mohou sami,“ připouští mediální analytik.
Fotogalerie: - Před KACPU
Návrh nového zákona vyvolává řadu otázek, žádnou neřeší
Upozorňuje však, že celá věc vůbec není jen o radních. „Rozdělení volební kompetence mezi Senát a Sněmovnu – kdysi se žádalo i o prezidenta, když byl hlavou státu Václav Havel – je myšlenka stará jako krize v ČT, tedy od roku 2000. Tzv. trojnožka ovšem vždy zkrachovala na otázce: komu budou odpovědni jednotliví členové rady té či oné? Až doposud to bylo výlučně Sněmovně. Dnes tedy někteří mají být odpovědni Senátu. Kdo bude posuzovat výroční zprávy obou rad? A co nastane, když výročka nebude přijata? Až dosud to při druhém zamítnutí znamenalo pád celé rady. Zde se však praví, že celá rada být odvolána nesmí, jen jednotlivci. Jak ale může nést jednotlivec odpovědnost za podobu výroční zprávy? To je celá řada otázek k zodpovězení. Návrh zákona, aspoň jeho zveřejněné informace, to neřeší,“ poznamenává Petr Žantovský.
Stejně jako neřeší vnitřní ani vnější kontrolní mechanismy. „Senátor Smoljak, který dal původní podnět k legislativním změnám, mluvil o potřebě otevření obou médií kompetenci Nejvyššího kontrolního úřadu. O tom novela mlčí. Nebude to tedy? Opět otázka. A pokud ne, proč tedy? Nové zabetonování ředitelů díky zvýšení kvóra na jejich odvolání z nich může udělat opravdové gubernátory, kteří se bez jakékoli veřejné kontroly mohou pohybovat ve svěřeném majetku jako ve svém vlastnictví. A to přece byla hlavní příčina oné televizní krize a je to kardinální otázka i dnes. Kéž by nám naše Sněmovna na tu otázku odpověděti ráčila. Včera bylo pozdě,“ míní mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
