„Prolhané zpravodajství z amerických voleb potvrdilo, že spoléhání na informace médií musí vést ke zcela zkreslenému vnímání světa. Všichni, kdo analyzují a komentují výsledky amerických voleb, jsou překvapeni. Ale čím? Zopakujme si, kdo stál proti komu v těchto volbách. O obou kandidátech uvádím několik faktů, které jsou v očích odpůrců kompromitující,“ zmínil úvodem Guttman.
Následně se věnuje Hillary Clintonové, která například v roce 1998 hájila manžela proti obvinění, že měl v Bílém domě sex s učednicí Monikou Lewinskou, či se s ním nerozvedla přesto, že měl ve stejný rok zaplatit 850 tisíc dolarů za to, že se před ní obnažil na veřejnosti.
„V letech 2009–2013 byla Hillary ministryně zahraničí. Přispěla k tomu, že USA ztratily ve světě respekt, arabský svět se rozpadl a vznikl ISIS. V roce 2012 byl ubit a podle arabských zdrojů též znásilněn v ulicích Benghází americký velvyslanec Christopher Stevens – drastický film o jeho konci byl uveřejněn na YouTube a jeho části lze dodnes vidět. Hillary označovala v jedné verzi vražedný dav za lidi snažící se poskytnout vyslanci pomoc, v druhé verzi označovala dav za občany oprávněně rozhněvané v důsledku jakéhosi protimuslimského filmu,“ zmiňuje také stinné stránky Clintonové Guttmann. A stranou neponechává ani skutečnost, že jako ministryně shromažďovala Hillary přísně tajné dokumenty na soukromém e-mailu.
Původní text ZDE.
Závěrem o Clintonové pak Guttmann připomíná také situaci kolem nadace, kdy Clintonová údajně vybírala příspěvky na pomoc dětem, a to i ze zemí podporujících terorismus.
Donald Trump pak podle Guttmanna sliboval omezit příliv kriminálních živlů z Mexika, chtěl omezit hegemonii Číny, plánoval zprůhlednit americkou vojenskou pomoc šetřivým a pasivním spojencům či mluvil hrubě o ženách.
„Čím byli analyzátoři a komentátoři překvapeni? Mě překvapuje, po všech těch skandálech Hillary a Billa, že proti Hillary Clintonové nevolilo mnohem více lidí,“ táže se Guttmann. A následně se zaměřuje na průzkumy veřejného mínění. Podle nich je dle jeho názoru patrné, že bylo možné správně předpovědět výsledky voleb.
„Nepolitická společnost Rasmussen předpověděla volby zcela přesně; průměr jejich 32 průzkumů poskytuje náskok Clintonové o 0,6 bodů před Trumpem, což je velice blízko skutečnému výsledku 0,7 bodů. Matematika nemůže vysvětlit, jak tři z největších světových tiskových agentur mohly v 50 průzkumech předpovědět v průměru rozdíl o 7 až 8 bodů větší, a dokonce v několika případech předpověděly pro Hillary vítězství o 14 až 18 bodů,“ podotýká Guttmann.
Jediný možný závěr tak podle něj je, že média i univerzity skutečný stav v roce 2016, na rozdíl od roku 2012, zjistit a zveřejnit nechtěly. Systematicky zveřejňovaly vědomě chybné průzkumy – to znamená, že lhaly; a činily tak po dlouhých deset měsíců před volbami.
„Zglajchšaltované zpravodajství z amerických voleb a zcela chybné předpovědi výsledků znovu potvrdily nespolehlivost a podvodnost médií. Jediný logický a matematicky podložený závěr po rozboru voleb je, že kdo buduje svůj obraz světa a světový názor pouze na informacích dnešních, i těch nejuznávanějších médií, bez korekce poskytnuté zdravou zkušeností, klasickou morálkou a exaktními vědami, vnímá realitu zcela zkresleně a hrozí mu, že skutečný svět přestane vidět a navíc se stane manipulovanou figurkou v alternativním světě politicko-korektní levice,“ uzavřel.
Kdo by se teď měl postavit do čela ČSSD?Anketa
Celý text o Václavu Havlovi najdete ZDE.
Guttmann v minulosti přinesl text o faktech o životě Havlových rodinných příslušníků, která jsou podle jeho slov málo lichotivá. „Havel je často považován za morální autoritu, ale to je v příkrém rozporu se vším, co si lze o jeho životě přečíst,“ zmiňuje mimo jiné ve svém textu, v němž se odkazuje na mnohé publikace. „Jde o typickou kafkovsko-haškovsko-cimrmanovskou situaci: Člověk, který psal o životě v pravdě, žil v polopravdě. Doložená fakta demonstrují Havlovu nemorálnost, jež má původ v jeho rodině a provází ho od raného mládí,“ podotýká následně autor.
„Členové Havlovy rodiny se za druhé světové války přátelili s nejvyššími nacisty, členy tajné služby, gestapa a protektorátní vlády. Strýc Miloš Havel nejen pasivně kolaboroval, ale dokonce žádal své nacistické přátele, aby použili násilí proti jemu nepohodlným lidem. Firma Lucernafilm natočila v době okupace a holocaustu mnoho idylických a veselých filmů. Malý Václav za války obdivoval německé uniformy a běhal na ulici za vojáky, jak láskyplně poznamenala ve svém deníku Václavova maminka,“ uvádí nelichotivá fakta Guttmann. Po válce podle jeho zjištění byla rodina získána pro spolupráci s novým režimem.
Archiv Ministerstva vnitra dle jeho slov jasně dosvědčuje, že Havlův strýc Miloš podepsal spolupráci s StB a všichni členové rodiny včetně synovce Václava si toho jistě byli vědomi. „Rodinné konexe pomáhaly i Václavovi Havlovi, například když byl přijat za kulisáka v divadle ABC na přímluvu otce u ředitele divadla, což znamenalo začátek jeho divadelní dráhy,“ zmínil Guttmann s tím, že Havlův otec se vyznačoval sympatiemi k socialismu, jež přešly i na syna Václava.
Stranou Guttmann neponechal ani Havlův pobyt ve vězení, kdy byl uvolňován a byly mu například umožňovány schůzky s manželkou. Zúčastnil se prý i soutěže o titul Vzorný pracovník. „Po propuštění z vězení měl Havel klid a bylo mu postupně umožněno stát se neoficiální hlavou opozice, za niž se stále více cítil oprávněn monopolně jednat. Jak probíhala v Rusku perestrojka, komunisté se již několik let chystali na nenásilné předání moci, i když nekompromisní opozičníky drželi stále v šachu. Havel později přiznal, že již několik let před sametovou revolucí ho komunisté kontaktovali,“ popisuje Guttmann. A popisuje i situaci po 17. listopadu 1989, kdy StB prý měla situaci pod kontrolou a Havlovi zajistila vstup na tribunu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef