Mysleli jsme, že přijdou vzdělaní uprchlíci a budou chtít žít v míru, a teď vidíme tohle. Další záseky do loďky Angely Merkelové

19.01.2016 10:44

Překvapující způsob oslav nového roku v Kolíně nad Rýnem a v dalších německých městech proměnil terén německé azylové politiky a vystavuje novému tlaku vládu kancléřky Angely Merkelové. Když ne o politické přežití, bojuje nyní německá kancléřka o to, aby udržela kontrolu doma, snížila pokračující příliv migrantů a prosadila evropské řešení problému. Situaci v Německu komentuje pro ParlamentníListy.cz Veronika Sušová-Salminen.

Mysleli jsme, že přijdou vzdělaní uprchlíci a budou chtít žít v míru, a teď vidíme tohle. Další záseky do loďky Angely Merkelové
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kancléřka Angela Merkelová

Anketa

Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)

hlasovalo: 6824 lidí

Německo se stalo na přelomu roku svědkem „nové dimenze“ kriminality, která spojila organizovaný zločin se sexuálním obtěžováním. Podezřelí pocházeli podle policejních zpráv z „migrantského prostředí“ a jejich část přímo z řad žadatelů o azyl. Celou situaci ještě zhoršily dva další faktory: počáteční mlčení německých médií i úřadů, které celkem tři dny dění v Kolíně a dalších městech ignorovaly. To dalo kolínskému silvestru nepříjemný podtext a vyznění. Samozřejmě druhým faktorem bylo to, že kolínská policie situaci nezvládla. Četná svědectví v německých novinách ukazují na to, že k řadě davově organizovaných krádeží a obtěžování došlo takříkajíc za „asistence“ policejních jednotek na místě, které byly bezmocné. Obojí dostalo už tak dost překvapivé události do velmi nešťastného kontextu, který nyní proměňuje německou debatu o imigraci.

Tři rozměry krize

Současná politická i veřejná diskuse o uprchlické krizi má v Německu nejméně tři širší rozměry. První je psychologický a kulturní. Týká se problému integrace, který je nejen v německém případě zatím uchopen velmi zmateně. Tento první rozměr kolínských událostí přinesl do veřejného prostoru otázku sexuálního násilí ve spojení s cizinci či přímo migranty a uprchlíky ze zemí s odlišnou kulturou a různě odlišným chápáním ženy a ženské role. Nových argumentů se dostalo všem těm, kdo vidí muslimské postoje k ženám jako neodpovídající evropským či německým zvykům a hodnotám. Tyto názory zcela očekávatelně posílily bez ohledu na to, že na kolínském náměstí se novoročních zločinů nedopustilo všech 1,1 milionu příchozích z různých (i kulturně) zemí.

Druhou dimenzí je samozřejmě ta politická (a bezpečnostní), která se týká na prvním místě politických důsledků „kolínské lekce“ pro dosavadní azylovou politiku německé vlády Angely Merkelové. Ta dlouhodobě rozděluje německou společnost na dvě různě velké skupiny odpůrců a podporovatelů. S postupem času se začíná i v Německu projevovat únava a dále objevování nových problémů. Už dnes se zdá jasné, že veřejná debata se v Německu přesouvá z lidskoprávní oblasti k bezpečnostním otázkám a problému kulturního konfliktu (a potažmo integrace). Spolkový ministr vnitra de Maizière například v pondělí sdělil  na konferenci světových církví pod hlavičkou OSN v Ženevě, že „… migrace má také stinné stránky“ a „… může vést ke konfliktu a člověk je konfrontován s tím, že jinakost je vnímána jako ohrožení“.

Třetím rozměrem je samozřejmě ten evropský, který pokračuje v ovlivňování německé vnitřní politiky (a také naopak). EU se doposud pod neformálním vedením Německa nedohodla na žádném společném řešení, a naopak imigrace EU spíše rozkližuje a v daný moment ohrožuje jeden z pilířů EU – volný přeshraniční pohyb osob a zboží, který má také ekonomický kontext (např. ve vztahu k euru) se zvláštním významem pro Německo.

Kancléřka v kolínském labyrintu

V souvislosti s událostmi v Kolíně nad Rýnem došlo k určitému přitvrzení. Kancléřka Merkelová reagovala návrhy na striktnější azylovou a deportační politiku a dále přiznala, že příliv uprchlíků představuje výzvu, na kterou se ještě nepodařilo adekvátně reagovat: „Najednou se potýkáme s výzvou, že uprchlíci přicházejí do Evropy, a jsme zranitelní, jak vidíme, protože ještě nemáme pořádek, kontrolu, kterou bychom rádi měli,“ řekla  Merkelová doslova. Ačkoliv má jistě pravdu, že jde o kvalitativně novou situaci, je možné rozporovat její slova o „náhlém“ příchodu, protože současná vlna je kumulativním důsledkem dlouhodobějšího vývoje v oblastech, jako jsou severní Afrika a Blízký východ.

Kancléřčina reakce na Kolín se snažila celkem logicky vyvažovat – na jednu stranu nemohla nereagovat či snad reagovat podobně jako primátorka Kolína nad Rýnem, která velmi neobratně naznačila, že kolínské ženy by měly přizpůsobit svoje chování v rámci „prevence“ útoků. Na tvrdší opatření v podobě deportací proti azylantům, kteří se dopustí trestných činů, nepotřebovala Merkelová moc fantazie. Podobně postupují i jiné vlády v Evropě. Slova o ztracené kontrole už signalizovala, že nejde o nějakou mediálně přeexponovanou maličkost. Najít rychlá řešení se kancléřce celkem logicky nedaří, zatímco nervozita a kritika rostou. Jak napsaly  Deutsche Welle, „Německo je ve varu“ a stále více lidí je ochotných podle zákonů politiky hodit doposud populární kancléřku „přes palubu“.

Sílící kritika a tlak na zavření hranic

Merkelová se snaží lavírovat mezi kurzem, který pro Německo (a fakticky i pro EU) zvolila, a jeho rostoucí kritikou ve společnosti, v řadách vlastní vlády i strany, z politické opozice, a to včetně té radikálnější či „extremistické“. Tlak navíc ještě narůstá s nadcházejícími zemskými parlamentními volbami v březnu 2016. Jeho známky jsou ostatně už patrné na koaliční i vnitrostranické úrovni uvnitř CDU-CSU. Bývalý šéf sesterské CSU Edmund Schroiber v rozhovoru pro Süddeutche Zeitung řekl, že kancléřka Merkelová má čas do konce března, aby realizovala svůj záměr ke snížení počtu uprchlíků do Německa. Vyzval také k uzavření německo-rakouské hranice a kritizoval Merkelovou za její solitérní přístup k otázce, který v rámci EU vzbudil obavy z „německé Evropy“. Podle něj musí kancléřka svůj přístup změnit.

Stranický kolega Merkelové a premiér Saska Stanislaw Tillich se zase nechal slyšet, že německý přístup k imigraci byl postaven na idealismu a růžových brýlích: „Mluvili jsme o vysoce kvalifikovaných uprchlících, kteří budou přínosem pro naši zemi. Předpokládali jsme, že uprchlíci budou po prožitém utrpení chtít žít v míru a nikomu nic zlého neudělají. Kolín nám ukázal obrázek lidí, který jsme doposud ignorovali.“ Podle Tillichova názoru bude nutné tyto lidi „… k integraci donutit. Tito lidé chtějí sdílet naši prosperitu. Musejí nejenom brát, ale také dávat.“ V Bavorsku už ostatně začali přípravu změny ústavy, která by migranty ústavně zavazovala k přijetí základních německých hodnot a vyžadovala znalost němčiny, přijetí místních tradic a smyslu pojmu tolerance. Kolín nastartoval debatu o způsobech integrace, které přestávají připomínat ideály multikulturalismu, ale volí spíše slovník bližší asimilační politice.

Zdaleka největší a hlavně skrytou výzvu ale pro Merkelovou podle pozorovatelů představuje  proměnlivá rétorika ministra financí Wolfganga Schäubleho, který sice Merkelovou v daný moment podporuje, nicméně na druhou stranu mluví o „lavinovém nebezpečí“ v souvislosti s problémem uprchlíků v Německu. Populární Schäuble je považován za jediného, kdo by mohl kancléřku Merkelovou vážně ohrozit v její pozici.

Také sociální demokraté, kteří otevřenou azylovou politiku Německa podporovali, dnes volají po striktnějších řešeních. Jejich předseda S. Gabriel se nechal slyšet, že Německo zvládne milion lidí, kteří přišli v roce 2015, ale už nezvládne další milion v roce 2016. Stejně se vyjádřil také ministr vnitra de Maizière na pondělní ženevské konferenci. K tomu dodejme, že výzkumy veřejného mínění naznačují, že v Německu začínají narůstat pesimismus a obavy. Popularita kancléřky také klesla.

Další komplikací je pro Angelu Merkelovou skutečnost, že řešení v rámci EU se nedaří naleznout. EU jako celek krizi nezvládla a otázka dál představuje rozdělující téma. A zdaleka nejde jen o „východní Evropu“, která odmítá centralizovaný systém přerozdělujících kvót a prožívá těžkou kocovinu ze svého „evropského snění“. Například šlesvicko-holštýnský premiér Torsten Albig (soc. dem.) kritizoval  řekl otevřeně to, že jeho spolková země má více uprchlíků, než hostí celá Francie, druhý pilíř dnešní Unie. Považuje to podle svých slov za „špatný vtip“. Nicméně nejde jenom o kvótový režim, ale hlavně o to, že se pomalu, ale jistě pod uprchlickým tlakem drolí celý schengenský systém, zatímco rychlá řešení na evropské úrovni zůstávají s velkými otazníky.

Kancléřka přitlačená u zdi

Velká německá média kancléřce zatím věří, i když jen velmi opatrně. Například hlavní komentátor Die Weltu Torsten Krauel v pondělním komentáři napsal, že Merkelová musí bojovat o svou politickou budoucnost doma i v rámci EU pomocí riskantních kroků (spolupráce s Tureckem a uklidnění v Sýrii). „Angela Merkelová ale ukázala, že pokud jde o její vlastní budoucnost, pokusí se beze strachu o dobrodružství. Zvlášť když je, tak jako dnes, přitlačená ke zdi,“ hodnotí současné vyhlídky kancléřky. Jeho redakční kolega Jacques Schuster byl  ale v úterním komentáři už o něco pesimističtější, když mluvil o možnosti, že Merkelová zůstává pod sílícím tlakem spolustraníků, a zhodnotil její dosavadní snahy o snížení počtu migrantů do Německa jako „bezmocné“.

K pesimismu byl po pondělí důvod. Po pondělní vnitrostranické debatě v Berlíně zazněly totiž další kritika a požadavek uzavřít hranice Německa z úst ministra Alexandra Dobrindta, ale i dalších spolustraníků. Podle agenturních zpráv mělo připravit asi 50 z celkem 130 poslanců CDU-CSU v pondělí protestní dopis kancléřce. V něm se píše, že Německo je přetíženo a že je naléhavě potřeba vrátit se ke striktnímu dodržování zákonů a předpisů a celková změna kurzu. Uprostřed týdne má Merkelová být v Bavorsku na jednání s CSU, odkud je velká část kritiků její azylové politiky.

Na konci týdne bude Merkelová jednat s tureckým vedením o další spolupráci při zastavení přílivu dalších migrantů do zemí EU a hlavně do Německa. Zastavení pokračujícího přílivu se stává prioritou a podmínkou pro to, aby německá kancléřka mohla získat znovu politicky navrch v Německu a nakonec i v EU. Hrozící rozpad Schengenu může rozjet rozpadání celé EU s nedozírnými geopolitickými důsledky (např. mocenským vakuem), které je nutné brát v úvahu bez ohledu na současnou (a často oprávněnou) nepopularitu Unie. To, že k zastavení vlny uprchlíků kancléřka Merkelová a celá EU dnes potřebují „nedemokratický“ režim prezidenta Erdogana, je už jen taková ironie dějin.


 


 


 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vss

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Schůzka Václava Havla s lidmi z KGB. Čalfa zamkl dveře a začal vyhrožovat poslancům. Výbušný dokument o Listopadu, vysílaný ČT

10:39 Schůzka Václava Havla s lidmi z KGB. Čalfa zamkl dveře a začal vyhrožovat poslancům. Výbušný dokument o Listopadu, vysílaný ČT

Konspirace 89. Dokument připravený Andreou Sedláčkovou měl divákům České televize vyvrátit různé dez…