Kmotrem publikace, která si v Česku z některých stran pravděpodobně může vysloužit nálepku „ruská propaganda“, se stal severočeský poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna. Právě Foldyna se v kritickém hledáčku médií středního proudu čas od času ocitá pro proruské postoje, které otevřeně deklaruje. Řada novinářů se kriticky vyjadřuje i v souvislosti s Foldynovými styky s motorkářským klubem Nočních vlků, který se staví pozitivně k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Kromě Števka na knize pracovali i publicisté Marek Mahút a Vladimír Mohorita.
Vraťme se ale k samotnému představení knihy. „Ještě před Majdanem jsem psal o humanitárním bombardování, které se mne tehdy velmi dotklo. Něco podobného se ale stalo poté, co přišel Majdan,“ vysvětlil své motivy dnes již sedmaosmdesátiletý Ľudovít Števko. „Iritovalo mě vždy to, že ve válce je první obětí pravda. My se vlastně nedozvíme, co byl Majdan, co stálo za ním,“ dodal.
Fotogalerie: - Válka ve stínu Majdanu
Števko se rovněž pozastavil nad tím, jak celá věc začala, když naznačil, co předcházelo, a sice, že EU ve své podstatě Janukovyčovi nic nenabídla. „Ze západu byl jediný požadavek a to bylo, aby prezident Janukovyč propustil Julii Tymošenkovou. Z Ruska měl ale Janukovyč pobídky, půjčky, zlevněný plyn,“ vysvětlil, jak to vidí.
Následně se pustil do kritiky Spojených států amerických. „Toho, kam bude Ukrajina patřit, se ujaly Spojené státy americké,“ sdělil svůj závěr. „Ona paní Nulandová (Victorie Nulandová byla náměstkyně amerického ministra zahraničí, pozn. redakce) na Majdanu nabízela nejen koláčky ale i další věci. Byl tam ta obrněná limuzína na letišti a nákladní automobil, ve kterém bylo 5 miliard dolarů, které šly rovnou na Majdan,“ uvedl. „To, o čem mluvím, není ruská propaganda. Takto informovaly zdroje ze Západu. Ti lidé byli přímo na tom letišti a nenechali si to pro sebe,“ upřesnil Števko.
Tak trochu jiná verze...
Oficiální zdroje ovšem navzdory Števkovu tvrzení hovořily ve své době odlišně. Nulandová o pěti miliardách dolarů skutečně mluvila. Hovořit ale měla o tzv. „proinvestovaných penězích“, které měly zahrnovat vědecké, technické, kulturní, humanitární a ekonomické fondy. „Investovali jsme více než pět miliard dolarů, abychom asistovali Ukrajině v dosažení cílů, které zajistí bezpečnou a prosperující demokratickou Ukrajinu,“ uvedla Nulandová (viz video 1). Peníze tedy neměly sloužit k plánovanému puči, jak naznačuje Števko ve své knize, alespoň tedy podle oficiální verze a toho, co uvedla Nulandová. V Česku se celé aféře věnovali i někteří komentátoři.
Jenže Števkovu verzi o roli USA na Ukrajině v pozici jakého intrikána tak trochu potvrzuje například únik nahrávky telefonického hovoru mezi Nulandovou a velvyslancem Spojených států v Kyjevě Geoffrey Pyattem (viz video 2). V záznamu dvojice hovoří o aktuální situaci v ukrajinské politice a zvažuje vhodnost vstupu jednotlivých osobností Majdanu do vrcholové politiky. Nulandová například doporučovala Jaceňuka, zatímco Kličko se jí podle toho, co na nahrávce zazní, příliš nezdál. Nahrávka mezi řádky, leč podstatně nahrává domněnce, že USA sehrály v tom, co se na Majdanu událo, nějakou skrytou a zatím příliš dobře nedefinovanou, avšak významnou roli. Na nahrávce zazní i jméno viceprezidenta USA Joe Bidena.
VIDEO 1: VICTORIA NULANDOVÁ VYSVĚTLUJE, JAK USA INVESTOVALY NA UKRAJINĚ.
Co se týče zdrojů, používal Števko dle svých slov převážně západní zdroje. Určitá svědectví mu přinesli i uprchlíci z Ukrajiny, se kterými se doma na Slovensku setkal. Co se týče ruských materiálů, použil prý pouze dvě strany z ruské Bílé knihy o Ukrajině. Števko rovněž přiznal, že se kvůli knize i předešlé publikaci ocitl na černé listině ukrajinské vlády. Ta mu poslala dopis, ve kterém oznámila, že je nepřítelem „ukrajinského národa a státu“. „Je mi ctí být na té černé listině spolu s lidmi jako Oliver Stone či Gerard Depardieu,“ uvedl k tomu Števko.
VIDEO 2: UNIKLÝ ZÁZNAM TELEFONÁTU NULANDOVÉ A PYATTA:
Během diskuze s obecenstvem došlo i na dříve hojně v médiích propírané téma střelby na Majdanu. „Ti, kdo stříleli z horních podlaží, měli výcvik v Polsku, v pobaltských republikách. Stříleli do civilistů i do Berkutu,“ sdělil Števko svou verzi o střelbě na kyjevském náměstí svobody. Na místě je zmínit, že podle oficiální verze ukrajinské strany, kterou přednesla nedávno analytička Evropských hodnot Kataryna Kruk na svém vystoupení před studenty, údajně stříleli do neozbrojených civilistů pouze policisté. Jenže Števko předkládá poněkud jinou verzi. „Baronka Ashcroftová byla tehdy zděšena, když to viděla. Měli to být lidé cvičení v zahraničí, cílem bylo ten konflikt eskalovat,“ uvedl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jonáš Kříž
