Iniciativa Dárek pro Putina zveřejnila na sociální síti X, že chce na počest zesnulé Dany Drábové pojmenovat jednu z ukrajinských zbraní. „S Danou Drábovou jsme byli domluveni, že jednou po ní pojmenujeme nějakou zbraň. To jednou přišlo bohužel až po jejím odchodu. Chceme koupit ukrajinskou raketu FLAMINGO, která má dolet 3000 kilometrů a unese tunu trhaviny, a dát jí jméno DANA 1. Dana by se tomu asi dost smála,“ uvedl projekt Dárek pro Putina.
S Danou Drábovou jsme byli domluveni, že jednou po ní pojmenujeme nějakou zbraň. To jednou přišlo bohužel až po jejím odchodu. Chceme koupit ukrajinskou raketu FLAMINGO, která má dolet 3000 kilometrů a unese tunu trhaviny a dát jí jméno DANA 1. Dana by se tomu asi dost smála..?? pic.twitter.com/90U0xv8tk7
— Dárek pro Putina (@DarPutinovi) October 21, 2025
V dalším příspěvku iniciativa doplnila, že ukrajinská strana s tímto nápadem souhlasí: „Ukrajina vyvinula vlastní raketu s doletem až do Moskvy (3000 kilometrů) a my jsme se zeptali, jestli si ji můžeme koupit a pojmenovat ji po Daně Drábové. A oni řekli, že ano. Cajk. Pojďme do toho!“
Ukrajina vyvinula vlastní raketu s doletem až do Moskvy (3000 kilometrů) a my jsme se zeptali jestli si ji můžeme koupit a pojmenovat jí po Daně Drábové. A oni řekli, že ano. Cajk. Pojďme do toho! pic.twitter.com/M2VepyNwcS
— Dárek pro Putina (@DarPutinovi) October 21, 2025
Projekt Dárek pro Putina vznikl krátce po ruské invazi na Ukrajinu a prostřednictvím veřejných sbírek financuje nákup vybavení, techniky a zbraní pro ukrajinskou armádu. Iniciativa patří mezi nejviditelnější české projekty občanské podpory Ukrajiny.
Ukrajinské „Flamingo“ ale zatím zůstává jen vizí
Symbolické gesto projektu Dárek pro Putina však naráží na tvrdou realitu války i zbrojní propagandy. Ukrajinské ozbrojené síly podle všeho neobdrží tři tisíce řízených střel FP-5 „Flamingo“, jak se dříve objevovalo v některých zprávách, protože jejich sériová výroba není reálně možná, uvedl zpravodajský portál ukrajinské televizní stanice TSN.
V rozhovoru pro Radio NV tajemník parlamentního výboru pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajství Roman Kostenko vysvětlil, že projekt Flamingo se zatím nedostal dál než do fáze prototypu a v praxi se ukázalo, že technologické a finanční možnosti Ukrajiny neumožňují její masové nasazení.
Vyjádřil se také k prohlášení prezidenta Volodymyra Zelenského k této otázce.„Nedávno jsem poslouchal, co řekl prezident. Řekl konkrétně, že vyrobíme 3000 raket, a já jsem tehdy měl pochybnosti. Mám bohaté zkušenosti ze služby v armádě a ve speciálních službách a nyní se zabývám obranným průmyslem, takže vím, že je snazší učinit prohlášení, než je pak splnit,“ řekl Kostenko, že Ukrajina nemá takové množství raket „Flamingo“ a v nejbližší budoucnosti ani mít nebude.
„Je třeba se zeptat prezidenta, zda byl při svém prohlášení špatně informován, nebo zda ti, kterým zadal úkol, ho nesplnili. Ale opakuji, že to bylo od začátku nereálné. Protože stačí spočítat, kolik stojí 3000 raket, pokud mluvíme o normálních raketách," zdůraznil Kostenko.
Dříve se uvádělo, že Ukrajina již začala používat rakety FP-5 „Flamingo“, které mohou létat pouhých 50 metrů nad zemí, mají dolet více než 3000 km a obrovskou údernou sílu díky hlavici o hmotnosti 1150 kg.
Dana Drábová
Někdejší předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zemřela 6. října ve věku 64 let po vážné nemoci. V čele úřadu stála od roku 1999 a stala se jednou z nejviditelnějších a nejrespektovanějších osobností české vědy i veřejné správy. V letech 2006 až 2009 předsedala také Asociaci západoevropských jaderných dozorů (WENRA). Kromě své profesní dráhy se věnovala i komunální politice.
Neomezovala se však pouze na odborné otázky energetiky či jaderné bezpečnosti. Nebála se otevřeně říkat svůj názor i k politickým událostem. V únoru například reagovala na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil Ukrajinu za viníka války s Ruskem. „Válku na Ukrajině začal Rusák. Ani blbé kecy ‚nejmocnějšího‘ muže světa na tom nic nezmění,“ napsala tehdy Drábová na sociální síti X.
V posledních letech často vystupovala v médiích v souvislosti s válkou na Ukrajině, kde monitorovala možné dopady na jaderné elektrárny a radiační situaci. Do povědomí veřejnosti se zapsala mimo jiné opakovaným ujištěním na sociálních sítích: „Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská