V noci z 20. na 21. srpna 1968 se do Československa začalo hrnout půl milionu vojáků Varšavské smlouvy, pozemní cestou i vzduchem. Armády pěti států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem pod záminkou internacionální pomoci bratrskému socialistickému Československu obsazovali zemi, která chtěla žít svobodněji, než do té doby mohla. Co vlastně bylo snahou invaze vojsk do Československa? Především šlo o to potlačit reformní proces známý jako Pražské jaro.
Lidé se o invazi dozvídali hlavně z vysílání Československého rozhlasu. Ten nejprve několikrát odvysílal provolání všemu lidu, pak se z Vinohradské třídy začala ozývat střelba sovětské pěchoty. Zhruba v devět hodin ráno pak rozhlas utichl a přešel do ilegality, štafetovým způsobem se utajeně vysílalo z různých míst.
Jak dnes připomíná ve svém zpravodajství rozhlas, redaktoři tehdy přišli o dálnopis, budovy rozhlasu v Praze i regionech postupně obsazovali vojáci. Většina sdělení se vysílala opakovaně tak, aby se lidé, kteří své přijímače různě ladili, dostali k informacím.
Primátor Brna Onderka uctí památku

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb