Jak bylo hlubší studium v pravém slova smyslu po roce 1948 téměř nemožné, časem se nalezlo několik vědců, jejichž díla různým úhlem pohledu přispěla k pochopení stěžejní události minulého století. Za zmínku bezesporu stojí Zločinná role gestapa Oldřicha Sládka a Nacistická bezpečnostní služba v Protektorátě Čechy a Morava historika Stanislava Bimana. V této souvislosti dlužno uvést také jeho svazek Kdo byl kdo v Říšské župě Sudety.
Zmínění autoři poznamenávají ještě pět letou starou monografii Lenky Šindelářové Einsatzgruppe H. Tato operační skupina byla speciální jednotkou berlínského Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, která byla vyslána po vypuknutí Slovenského národního povstání koncem srpna 1944 společně s dalšími německými složkami na území Slovenska. V případě již vydaných děl nakladatelství Academia nesmíme vynechat ani širší pohled na problematiku šoa v podobě děl Mauthausenský proces, Fašista. Příběh sira Oswalda Mosleyho či nejnovější a vůbec první vědeckou monografii mapující vznik a rozvoj vyhlazovacího tábora v Belžci u Přemyšle.
Jelikož ParlamentníListy.cz všechny zmíněné tituly četly, je faktem, že právě fotografie aktivních nacistů v představované knize Jana Vajskebra a Petra Kaňáka otevírají dveře širší veřejnosti se zájmem o téma následků 2. světové války. Pro znalce bude vhodné doplnit, že poznámkový aparát, samostatný a ucelený pro každou kapitolu, čítá stovky a stovky odkazů. Vynikající je rovněž přehled hodností, vysvětlivky zkratek, místní i jmenný rejstřík anebo zdroje (ČTK, Bundesarchiv, Národní archiv...) pro vyobrazení.
Historie potlačovacího aparátu nacistického Německa, soustředěného pod křídly organizace SS, se i mnoho desetiletí od skončení druhé světové války stále těší značnému zájmu odborné i laické veřejnosti. Jeho brutalita i výkonnost vyvolávají dodnes řadu otázek, dohadů a spekulací. Autoři ve svém výzkumu postupovali podle hierarchického členění potlačovacího aparátu a zaměřili se na špičky represivních složek v Protektorátu Čechy a Morava. Práce popisuje osudy mužů ve funkcích velitelů bezpečnostní policie a bezpečnostní služby, pořádkové policie a Waffen-SS, které spolu s armádou představovaly skutečný pilíř německé vlády v protektorátu.
Za všechny popsané osudy, a to od A do Z, tedy od narození po jejich skon, jmenujme hraběte Karla Friedricha von Pückler-Burghausse, generálporučíka Waffen-SS, SS-Gruppenführera Karla von Treuenfelda či syna majitele hotelu, pozdějšího SS-Gruppenführera Ernsta Hitzegrada. Ačkoli mělo jeho rozhodování nezřídka tragický dopad, jak správně poznamenávají autoři, způsob a forma jeho potrestání působí v tomto kontextu až komicky. Zmiňovaný nacista zemřel v klidu 14. prosince 1976 v Traunsteinu.
Jan Vajskebr působil řadu let v Památníku Terezín, nyní pracuje v ÚSTRu.
Petr Kaňák vystudoval historii a jeho stěžejní doménou jsou nacistické bezpečností složky v období let 1933–1945 a činnost nacistického okupačního aparátu v letech 1938-1945.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
