Nahradí Zemana na Hradě fanoušek NATO a EU? Ani Západ, ani Východ, přeje si advokátka

17.07.2020 6:31

Nad tím, jaký by měl být ideální prezident, se zamyslela advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. „Nechci totiž volit tak jako naposledy – menší zlo. Chci volit velké dobro. Pro tuto zemi,“ píše ve svém komentáři na serveru Aktuálně.cz. Z její vylučovací metody jasně vyplynulo jedno důležité omezení pro příští hlavu státu. Aktuálně nejčastěji skloňovaní kandidáti by přes její filtr neprošli.

Nahradí Zemana na Hradě fanoušek NATO a EU? Ani Západ, ani Východ, přeje si advokátka
Foto: Daniela Černá
Popisek: Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová

Anketa

Jakeš zemřel. Měli by být funcionáři KSČ Štrougal a Vajnar souzeni za úmrtí na státní hranici?

12%
88%
hlasovalo: 9110 lidí
„Čím dál víc na mne skáčou z médií různá jména. Čím dál víc jsem tázána, koho bych na Pražský hrad volila. A tak jsem se nad tím zamyslela,“ zapřemýšlela Hamplová.

Pro svůj výčet zvolila vylučovací metodu a jmenovala, že by potenciální kandidát na důležitou státnickou funkci neměl být nominovaný kteroukoli politickou stranou. „Jejich vztahy jsou léta tak napjaté, že jejich kandidát, i kdyby byl svatý, bude ihned nenáviděn ostatními a bude naši zemi hned od počátku rozdělovat,“ osvětluje.

Podle ní by prezidentským kandidátem neměl být člověk výrazně spjatý s politikou vůbec. „Měl by se v ní orientovat, ale neměl by být její ‚dítě‘. Protože politika posledních let je tragická,“ píše.

„Neměl by to být člověk, který projevuje nějakou formu programové nenávisti k čemukoli a ke komukoli. Toho užíváme ze všech stran, a tento pocit by měl být Pražskému hradu cizí,“ načíná další bod. Odmítá i malicherné kandidáty, kteří by se nechali ovlivnit „nedůvodnými osobními antipatiemi, a naopak projevuje nedůvodné sympatie jen proto, že mu kdokoli lichotí“.

Padl i bod vůči tomu, nakolik má být daný člověk loajální k Evropské unii či Severoatlantické alianci. „Neměl by to být člověk, který je vůči EU, NATO a podobným subjektům výhradně loajální, protože by toho bylo zneužíváno,“ myslí si.

U prezidenta by podle ní nemělo docházet ani k preferencím buďto Západu, nebo Východu. Podobné nekritické postoje by Pražskému hradu a naší zemi prý škodily. „Tedy jeho vidění by nemělo být černobílé,“ poukazuje.

Dále by se nemělo jednat o člověka hloupého, aby nebyl snadno zneužitelný, měl by brát ohled „na určitá nepsaná pravidla, která civilizovaná společnost uznává“, či nebýt člověkem, který „pro své ego zapomene i na zájmy naší země“.

„Neměl by to být člověk negativní, ale pozitivní, protože pozitivní náboj potřebujeme v dnešní době jako sůl. Neměl by to být člověk zbabělý, ale ani nerozvážný střelec. Neměl by to být člověk, který neumí spatra promluvit, a proto mu musejí projevy psát jiní,“ jmenuje dále.

Odradil by ji i ten, kdo by zneužíval prezidentské pravomoci anebo „popíral tradiční hodnoty, jako jsou rodina, národní hrdost a evropská civilizace“.

Naopak by ocenila vlastnosti jakožto velkorysost a pozitivitu či programové přátelství. Napomenula ani potřebu vzdělanosti a inteligence.

Ve svých postojích by měl ideální kandidát podle advokátky „vždy na prvním místě preferovat zájmy naší země a vůči EU a dalším by měl být zdravě sebevědomý“.

„Měl by mít šarm, přirozený respekt a úctu všude, kde se objeví. Měl by to být člověk, pro něhož jeho vlastní ego není to nejdůležitější,“ pouští se do jmenování dalších vlastností. Mezi nimi nemá chybět ani odvaha nazvat věci pravými jmény a „přinášet tomu odpovídající a promyšlené návrhy řešení“.

Důraz činí i na dobrou rétoriku kandidáta, přičemž by ocenila, kdyby uměl formulovat srozumitelně i složité myšlenky a měl „přirozenou autoritu“.

Měl by rovněž „dokázat stmelovat, uklidňovat politické vášně a do politiky zasahovat jen onou přirozenou autoritou, chránit tradiční hodnoty a „to méně tradiční s pochopením akceptovat“.

„Měl by být usměvavý, vstřícný, klidný… takže kdyby zvýšil hlas, bylo by všem jasné, že situace je vážná a pan prezident se opravdu zlobí,“ uzavírá svůj výčet.

Závěr je tedy podle Hamplové „jednoznačný“. „Příští prezidentkou by měla být žena,“ jasně odhaluje, co z předchozího výčtu vyplývá. Prý bychom tu „nej“ už měli začít hledat.

Příští volba prezidenta by měla proběhnout v roce 2023, kdy 8. března skončí současnému prezidentovi Miloši Zemanovi druhé funkční období. Přesný termín bude nejpozději devadesát dnů před volbou stanoven předsedou Senátu.

Kandidaturu v minulosti slíbil kupříkladu moderátor Jaromír Soukup či nad ní uvažuje bývalý brankář Dominik Hašek nebo generál Petr Pavel. Hodně se hovoří i o odborovém předsedovi Josefovi Středulovi a velmi silné zastoupení mají prezidentští kandidáti taktéž v Senátu. Kandidaturu již oznámili senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Oba již kandidovali i v minulých volbách. Nutno podotknout, že pokud bychom vycházeli podle hlavní podmínky Hamplové, mají všichni zmínění zřejmě smůlu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rak

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…