„Čím dál víc na mne skáčou z médií různá jména. Čím dál víc jsem tázána, koho bych na Pražský hrad volila. A tak jsem se nad tím zamyslela,“ zapřemýšlela Hamplová.
Pro svůj výčet zvolila vylučovací metodu a jmenovala, že by potenciální kandidát na důležitou státnickou funkci neměl být nominovaný kteroukoli politickou stranou. „Jejich vztahy jsou léta tak napjaté, že jejich kandidát, i kdyby byl svatý, bude ihned nenáviděn ostatními a bude naši zemi hned od počátku rozdělovat,“ osvětluje.
Podle ní by prezidentským kandidátem neměl být člověk výrazně spjatý s politikou vůbec. „Měl by se v ní orientovat, ale neměl by být její ‚dítě‘. Protože politika posledních let je tragická,“ píše.
„Neměl by to být člověk, který projevuje nějakou formu programové nenávisti k čemukoli a ke komukoli. Toho užíváme ze všech stran, a tento pocit by měl být Pražskému hradu cizí,“ načíná další bod. Odmítá i malicherné kandidáty, kteří by se nechali ovlivnit „nedůvodnými osobními antipatiemi, a naopak projevuje nedůvodné sympatie jen proto, že mu kdokoli lichotí“.
Padl i bod vůči tomu, nakolik má být daný člověk loajální k Evropské unii či Severoatlantické alianci. „Neměl by to být člověk, který je vůči EU, NATO a podobným subjektům výhradně loajální, protože by toho bylo zneužíváno,“ myslí si.
U prezidenta by podle ní nemělo docházet ani k preferencím buďto Západu, nebo Východu. Podobné nekritické postoje by Pražskému hradu a naší zemi prý škodily. „Tedy jeho vidění by nemělo být černobílé,“ poukazuje.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
