Po čtvrtečním debaklu v prezidentské debatě, který je všeobecně považován za nejhorší okamžik prezidenta Joea Bidena v úřadu, navrhuje mnoho demokratických elit i nestranických odborníků razantní krok. Stávající prezident by měl podle nich v zájmu země odstoupit a delegáti by měli na nadcházejícím národním sjezdu Demokratické strany jmenovat jeho nástupce.

Jakýkoli krok k nahrazení Bidena pouhé čtyři měsíce před volbami s sebou ale nese značné riziko. Strana si nemůže dovolit vynechat svou úřadující viceprezidentku Kamalu Harrisovou, která jako černoška reprezentuje klíčovou voličskou skupinu demokratů. Jenže Harrisová v průzkumech veřejného mínění trvale nedosahuje dobrých výsledků. A umožnit delegátům učinit tak závažné rozhodnutí, popřít vůli milionů voličů v primárkách a převrátit naruby nominační proces, který byl po desetiletí normou, to je jistě receptem na rozdělení a zášť.

To už Demokratická strana zažila. V březnu 1968 prezident Lyndon B. Johnson ohromil národ, když oznámil, že odstupuje z prezidentských voleb. Národní sjezd Demokratické strany, který následoval o několik měsíců později, se zvrhl v chaos a v násilí a na začátku podzimní volební kampaně zanechal pozdějšího kandidáta strany, viceprezidenta Huberta Humphreye, ochromeného. Nakonec prohrál bolestně s Richardem Nixonem, a to z velké části kvůli neřízenému sjezdu v Chicagu, jak analyzuje deník Politico.

Podobně jako tehdy, i nyní je jedním z klíčových témat válka a s ní spojené výdaje, ačkoliv válka na Ukrajině není v americké společnosti tak výrazným tématem jako tehdy válka ve Vietnamu.

Cesta k Johnsonovu odstoupení byla totiž silně spjata právě s boji uvnitř vietnamské džungle. Na konci roku 1967 se ve válce ocitlo více než půl milionu amerických vojáků. Více než 15 tisíc jich bylo zabito v boji a během následujících měsíců se počet obětí téměř zdvojnásobil. Válka byla hlavním společenským tématem. Mezitím Johnsonův rating klesl z 61 % v roce 1966 na 38 % v říjnu 1967.