Naleštěná bída. Reprezentují ČR po světě, berou za to šestnáct tisíc hrubého. A ještě jim říkají, ať jsou rádi

23.04.2017 6:24 | Zprávy

REPORTÁŽ Vystupují s Placidem Domingem nebo Annou Netrebko, světovými velikány operní hudby, které doprovázejí na věhlasných festivalech, a sami berou 16 tisíc hrubého měsíčně. To není špatný vtip, to je jen realita špičkových českých hudebníků, kteří působí v regionálních, ale velmi uznávaných filharmoniích. „Stává se už realitou, že naši kolegové, aby se uživili, tak jezdí jako šoféři, obsluhují v restauracích nebo fungují jako pomocní skladníci,“ konstatuje prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR Jiří Dokoupil, který sám hraje na kontrabas v Janáčkově filharmonii v Ostravě.

Naleštěná bída. Reprezentují ČR po světě, berou za to šestnáct tisíc hrubého. A ještě jim říkají, ať jsou rádi
Foto: archiv J. Dokoupil
Popisek: Prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR Jiří Dokoupil

„Zaměstnanci v kultuře, konkrétně výkonní umělci, jsou v rámci odborných profesí snad nejhůře placenými lidmi vůbec. Absurdita současné doby pokročila tak daleko, že prakticky všichni musí mít ještě jedno zaměstnání, aby se uživili a neskončili na sociálních dávkách. Takže například můj kolega, kontrabasista z Plzeňského divadla, jezdí s trolejbusem, členka orchestru z Mariánských Lázní rozváží zboží do supermarketů a hudebníci z Moravské filharmonie založili stavební partu, která vyzdívá bytová jádra. To je realita českých špičkových hudebníků, byť hudební kultura je naše slavná tradice, se kterou stále úspěšně reprezentujeme v zahraničí. České orchestry jsou tam totiž pro svoji kvalitu dost žádané. Když nás lidé vidí v nažehlených fracích, tak si myslí, že vyděláváme měsíčně statisíce, jenže skutečnost je úplně jiná. My tomu mezi sebou říkáme, že žijeme v naleštěné bídě. Pak se samozřejmě naskýtá otázka, zda je toto finanční ohodnocení pro vrcholové umělce adekvátní a důstojné,“ uvádí Jiří Dokoupil, který sice už 20 let působí v ostravské filharmonii. Nicméně, aby si zajistil trochu slušnější příjem a uživil rodinu, musí ještě vyučovat.   

Umělci proto v poslední době natočili „reklamní“ promovideo, ve které informují o svých mizerných pracovních podmínkách, ve kterých má fungovat špičková česká kultura, a vyzývají veřejnost, aby jim pomohla. Vyvolali také jednání u kulatého stolu se zástupci krajských úřadů i Ministerstva kultury. Na posledně jmenovanou instituci se v minulosti obrátili už vícekrát, jenže ministerstvo se podle Dokoupilových slov stále zaklíná formulí, že jsou zodpovědni jen za některé příspěvkové organizace, které zastřešují. „Já jim ale říkám, že na budově Ministerstva kultury v Praze na Maltézském náměstí nestojí nápis ministerstvo kultury pro 10 procent příspěvkových organizací, ale pro celou českou kulturu! Pokud by to šlo tak dál, úroveň hráčů klasické hudby se bude postupně snižovat. Jakou mají mladí hudebníci ve špičkových souborech vlastně perspektivu? Že neuživí svoji rodinu? Učitelé v základních uměleckých školách mají průměrně o 6 tisíc vyšší platy než my. Tím samozřejmě nechci říct, aby dostávali méně, z jejich žáků vyrůstají často i talentovaní hudebníci, jejich práce je určitě záslužná a důležitá, ale my bychom mohli dostávat alespoň stejnou finanční odměnu,“ doplnil prezident unie Dokoupil, jehož organizace funguje jako odborářský i profesní svaz komorních či klasických hudebníků.  

Ani koncerty se světovými celebritami jim nepomohou k vyšší gáži

Problém nízkých mezd je podle Dokoupila zapříčiněný tím, že na regionální soubory přispívají především města; kraje i stát potom jen v daleko omezenější míře, jelikož kultura je na okraji politického zájmu. Ministerstvo kultury má hradit regionální profesionální kultuře jen 3 procenta ze všech jejích výdajů. V Česku není také zvykem, jako třeba v USA, že úspěšná umělecká tělesa, a to nejen v hlavním městě, podporují bohatí mecenáši. Receptem není ani účast na vrcholných evropských či světových festivalech, z čehož orchestrům plynou občas slušné finance. „My jsme doprovázeli na festivalech Placida Dominga či Dianu Ross, když zpívala klasiku, nebo v Paříži světově proslulou sopranistku Annu Netrebko. Jenže odměny z těchto prestižních vystoupení jdou na naše provozní náklady, například na nákup nástrojů a jiné výdaje, my z toho většinou nevidíme ani korunu. Některé orchestry, především ty pražské, svou mírou odměňování někdy dosahují alespoň na celostátní průměr. Ale i mezi nimi je významný rozdíl. Je paradoxní, že například členové České filharmonie dosahují už na průměrný plat okolo 48 tisíc, avšak jejich kolegové například z orchestru Národního divadla v Praze nedostávají podle našich informací ani 30 tisíc. A to i přes fakt, že jsou obě instituce zřizovány Ministerstvem kultury ČR. Pokud se však podíváte na ostatních přibližně 22 orchestrů, které jsou zřízeny z veřejných prostředků měst a obcí, pak už se průměrný plat pohybuje mezi 16 až 20 tisíci korun hrubého,“ upřesnil ještě Jiří Dokoupil s tím, že podmínky českých umělců jsou nejen propastně nižší než Německu, ale že i v Polsku stát dává na kulturu daleko víc. Důkazem má být fakt, že v poslední době se postavilo u našich severních sousedů několik velmi reprezentativních koncertních sálů, což jim mohou čeští hudebníci jen závidět.

Operní pěvci v krajských divadlech jsou na tom pak ještě hůře. Jsou placeni podle tabulek o tarif níže než hudebníci a o cestách do zahraničí, snad kromě Slovenska, si mohou nechat jen zdát. „Máme skvělé kritiky, získáváme Ceny Thálie, mnohdy jsme lépe hodnoceni než renomované pražské operní soubory, ale na odměny si stejně nikdy nesáhneme. To nám ještě náš ředitel říká, ať jsme rádi za to, co máme. Celkem mu věřím... za současné atmosféry ve společnosti. Snaží se za nás bojovat na magistrátu a já vím, že v plzeňském nebo ústeckém divadle jsou na tom finančně ještě hůře,“ říká zkušený operní tenor a předseda Unie profesionálních zpěváků z Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě Jan Rychtář.  

Politici si už začínají problémy v české kultuře uvědomovat

Cestu k nápravě vidí Jiří Dokoupil ve vytvoření nového zákona o kultuře, který by nejen stanovil možné zdroje financování, ale třeba by definoval i pracovní dobu výkonných umělců. „Živá kultura je méně hodnotným kulturním odkazem a bohatstvím než například starý kostel nebo písemnosti? Proč? Dokud budou politici razit myšlení, že kultura je nedůležitá, pak i společnost bude takovým způsobem uvažovat. Děsí mě názory řady lidí, ale i politiků, že právo na život má jen kultura, která si na sebe vydělá. Takže můžeme zrušit třeba Ústav pro jazyk český. Za prvé si na sebe nevydělá a za druhé už jej nepotřebujeme, protože vyjmenovaná slova už máme definovaná a každý ví, že ve slově babička se píše měkké „i“. Je to krátkozraké, a především nesmyslné. S tímto přístupem kvalita naší kultury půjde jen dolů. Pokud chceme zůstat kulturním národem s tradicí a hodnotou, pak vždy budeme potřebovat hudebníky, zpěváky, knihovníky, galeristy, památkáře a další řadu oborů,“ rozhorlil se renomovaný hudebník a odborář Dokoupil. Ten ale i přiznává, že současná vláda přece jen udělala nějaký ten krok dopředu a navrhla zaměstnancům v kultuře zvýšit jejich platy přibližně o 9 procent. To potvrdila i tisková mluvčí Ministerstva kultury Simona Cigánková: „S problematikou odměňování zaměstnanců příspěvkových organizací v kultuře je pan ministr dobře obeznámen. Tato problematika je průběžně diskutována v rámci tripartity – kromě jiného s ohledem na připravovanou novelizaci nařízení vlády, kterou by se měly navýšit platy zaměstnanců příspěvkových organizací v kultuře v průměru o 9,4 procenta. Ministerstvo kultury je připraveno, pokud k tomuto navýšení skutečně dojde, poskytnout součinnost a ve spolupráci s Ministerstvem financí hledat vhodné nástroje kofinancování mzdových nákladů kulturních organizací, zřizovaných městy a kraji. Také ale připravujeme žádost o významné navýšení rozpočtu Programu státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů, jehož prostřednictvím chceme pomoci divadlům a hudebním tělesům v regionech.“

Jestli ale k plánovanému navýšení odměn umělcům skutečně dojde, není vzhledem k blížícím se parlamentním volbám vůbec jisté. Takže talentovaní hudebníci a zpěváci si budou muset svoje montérky ještě pečlivě uschovat ve skříni, stejně jako tomu bylo i v 50. letech minulého století...

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

frakce

Tomu nerozumím.Frakce kterou založili Babiš Orbán a spol.nebudou mít žádny vliv Evr.Parlamentu ale můžou ohrozit a jsou nebezpečím pro Evropu

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zapáchala Zemanem". Vyhozená diplomatka Filipi promlouvá. Některým nápadům této vlády se musela smát

15:46 „Zapáchala Zemanem". Vyhozená diplomatka Filipi promlouvá. Některým nápadům této vlády se musela smát

Bývalá velvyslankyně České republiky v Sýrii Eva Filipi promluvila o vládě Petra Fialy (ODS). Konkré…