Anketa

Vítáte, že sudetský sjezd proběhne v Brně?

Vítám

1%

Nevítám

98%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 7626 lidí

Na tankeru v ruském přístavu Usť-Luga v Baltském moři bylo zjištěno několik magnetických min, uvedl v pondělí ruský vyšetřovací výbor, který také konstatoval, že miny vyrobené v zemi NATO objevili potápěči během inspekce trupu tankeru Arrhenius, jenž připlul z belgického přístavu Antverpy. Na vyjádření ruského vyšetřovacího výboru upozornila agentura Reuters.

Rusko posílilo bezpečnostní opatření ve svých přístavech po podezření ze sabotáží zaměřených na podkopání jeho energetické infrastruktury.

Mluvčí ruského vyšetřovacího výboru Světlana Petrenková uvedla, že miny byly vyrobeny v zemi NATO. Uvedla, že plavidlo, které vplulo do Usť-Lugy 20. května, mělo podle ní plout do tureckého přístavu Samsun. Miny byly deaktivovány, oznámila.

„Na základě počátečních vyšetřovacích úkonů lze již konstatovat, že magnetické miny nemohly být instalovány v ruských teritoriálních vodách,“ uvedla Petrenková.

NATO nezaminovalo žádný tanker, zaznělo v reakci NATO.

V loňském roce Rusko nařídilo potápěčům, aby prohlédli lodě v jeho přístavech po podezření z útoků na čtyři ropné tankery. Tanker Koala třídy Suezmax ztroskotal v Usť-Luze po výbuchu ve strojovně v únoru 2025.

Navíc se zdá, že mezi spojenci Ukrajiny a Ukrajinou samotnou se začíná stále více projevovat jeden problém.

Anketa

Kdo může za zhrubnutí české společnosti?

Vládní strany

1%

Opoziční strany

97%

Žádné zhrubnutí neprobíhá

0%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 11005 lidí

Ukrajinské drony začínají představovat problém pro některé členské státy Aliance. Server Kyiv Independent tvrdí, že Rusové našli způsob, jak některé z dronů odklonit z jejich původních tras a posílat je do států Severoatlantické aliance, zejména do pobaltských států a Finska, což vytváří rostoucí bezpečnostní a politickou výzvu pro některé z nejbližších spojenců Ukrajiny.

Server zároveň upozornil, že pokud budou incidenty pokračovat, mohly by postupně narušit veřejnou podporu Ukrajiny v zemích, které patřily k nejsilnějším podporovatelům Kyjeva.

K prvnímu velkému incidentu došlo v březnu, kdy se ve Finsku zřítilo několik dronů. Místní úřady potvrdily, že alespoň jeden z nich byl ukrajinský. Incident vyvolal oficiální omluvu Kyjeva.

Poté v květnu několik dronů vstoupilo do lotyšského vzdušného prostoru z Ruska, přičemž jeden se zřítil poblíž skladiště ropy ve východním městě Rezekne nedaleko ruských hranic. Do té doby ukrajinské drony nikdy v Lotyšsku žádný objekt neohrozily.

Ukrajina nakonec situaci objasnila a znovu se omluvila.

„Rusko i nadále přesměrovává ukrajinské drony do Pobaltí pomocí svého elektronického boje. A Moskva to dělá záměrně spolu se zesílenou propagandou,“ řekl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Georgij Tychyj.

Server Kyiv Independent připomněl, že incident s dronem odhalil hluboké napětí uvnitř vládnoucí koalice ohledně národní bezpečnosti a vyvolal politickou krizi, která vyvrcholila oznámením lotyšské premiérky Eviky Siliňové ze 14. května o její rezignaci.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na to konto přišel s nápadem, že by země NATO měly vůči Ukrajině uplatnit článek 5 o kolektivní obraně a ukrajinským dronům čelit odpovídající silou.

Situace je o to citlivější, oč více se pobaltské státy a Finsko trvale řadí mezi nejsilnější podporovatele Ukrajiny.

Toomas Hendrik Ilves, estonský prezident v letech 2006 až 2016, varoval, že opakované vpády dronů by mohly postupně poškodit postoje veřejnosti k Ukrajině. „Ano, absolutně… kdo by chtěl, aby na jeho území létaly drony?“ naznačil Ilves v odpovědi na otázku deníku Kyiv Independent, zda by takové incidenty mohly ovlivnit podporu Kyjeva. „Viděli jsme, že v Lotyšsku to mělo konkrétní dopad,“ upozornil.

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur obdobně uvedl, že Estonsko veřejně vyzvalo Kyjev ke zpřísnění kontrol dronů, zejména proto, aby se předešlo politickým rozporům mezi spojenci.

Anketa

Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?

Vadí

5%

Nevadí

92%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 15157 lidí

Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz se k této otázce také veřejně vyjádřil, a to neobvykle přímočaře.

„Ukrajina musí být v tomto ohledu samozřejmě přesnější, aby se vyhnula ruským provokacím,“ řekl už 21. května.

Ministr zahraničí Andrii Sybiha uvedl, že Ukrajina je připravena přímo spolupracovat s pobaltskými státy a Finskem, aby v budoucnu zabránila podobným incidentům.

„Potvrdil jsem připravenost Ukrajiny spolupracovat s pobaltskými státy a Finskem, aby se těmto incidentům zabránilo, a to i prostřednictvím přímého zapojení našich expertů,“ řekl Sybiha.

Zdůraznil také, že Ukrajina má po letech obrany proti masovým ruským útokům rozsáhlé odborné znalosti v boji proti dronům.

Navzdory napětí však představitelé pobaltských zemí opakovaně zdůrazňovali jeden klíčový bod: v konečném důsledku viní z pádů dronů na své území Rusko, nikoli Ukrajinu. Jonatan Vseviov, generální tajemník estonského ministerstva zahraničí, uvedl, že veřejnost v Estonsku z velké části chápe, že incidenty jsou přímým důsledkem ruské invaze.

„Estonská veřejnost je dobře informovaná, dostatečně na to, aby chápala důvod, proč létají drony: důvodem je ruská agresivní válka,“ řekl Vseviov deníku Kyiv Independent.

Ve stejné době přichází server Kyiv Post se zprávou, že Vladimir Putin v pondělí podepsal zákon, který Rusku umožňuje nasadit ozbrojené síly v zahraničí na ochranu ruských občanů zatčených nebo stíhaných zahraničními soudy, jejichž jurisdikci Moskva neuznává.

Analytici tvrdí, že zákon by mohl být použit k zastrašování zemí, které vymáhají zatykače Mezinárodního trestního soudu proti ruským představitelům, Vladimira Putina nevyjímaje.

Podle ruské státní agentury Interfax zákon vstupuje v platnost 10 dní po jeho oficiálním zveřejnění.

Zákon se vztahuje na případy, kdy ruští občané čelí zatčení, zadržení nebo jakémukoli jinému trestnímu stíhání ze strany zahraničních soudů nebo mezinárodních soudních orgánů, jejichž jurisdikce není založena na mezinárodní smlouvě s Ruskem nebo rezoluci Rady bezpečnosti OSN.

Psali jsme:

Zelenskyj tlačí na Brusel: Bojujeme za Evropu, dejte nám plné členství

„Fuj! Hanba!“ Pouť smíření dorazila do Brna za pokřiku odpůrců

„Ne zda, ale kdy.“ Americký exvelitel mluví o nové válce s Íránem

Pavlova záštita není jen gesto. Jana Bobošíková popsala, proč je to vážné