„Je to poprvé, kdy se této hanby dostává úřadující hlavě státu. Překvapuje to jednak proto, že během svých kormoutlivých deseti let na Hradě nezískal cenu ani jednou Václav Klaus, který, když už není čestným předsedou ODS, jistě by mohl být čestným předsedou ropáckého hnutí,“ začíná svůj článek v Deníku Referendum Patočka.
Dále člen ČSSD a frakcionář Jiřího Dienstbiera připomíná, že Zeman nepatřil k zarytým nepřátelům přírody a jejích ochránců vždy. I on se choval k ekologickému hnutí přátelsky. Lámat své názory začal prý až kolem vzniku první vlády ČSSD a rozhodování o dokončení jaderné elektrárny Temelín.
Ekologické hnutí prý začal postupně nenávidět i proto, že mu během jeho vládnutí nikdy neopomnělo připomenout porušený slib, že se Temelín nebude uvádět do provozu, aniž by se předtím konalo referendum. A druhým faktorem, který ze Zemana udělal „zatvrzelého nepřítele občanské společnosti“, měla být opoziční smlouva a politická kultura, která v jejím důsledku začala prostupovat parlamentní strany.
Plebejský populismus
„Poté se začal utápět v hořkosti a spřádat plány na pomstu, když se mu nepodařilo stát se v roce 2003 prezidentem. Začal nenávidět i vše, co bylo spojováno s Vladimírem Špidlou a jeho novým, netechnokratickým směrem. Nakonec se na této cestě Zeman propracoval k plebejskému populismu, někde v sousedství Babiše a Okamury, s nímž vzhledem k čím dál rozčilenějšímu rozpoložení české společnosti uspěl v loňských prezidentských volbách,“ píše. Patočka míní, že k tomuto typu poklesle plebejského populismu patřil i okázalý odpor k ekologickému hnutí.
Poté, co usedl na Hrad, prý nevynechal jedinou příležitost postavit se za všechny sebebláznivější nápady českých technokratů vězících posud v budovatelské mentalitě poloviny minulého století. Patočka uvádí kanál Dunaj-Odra-Labe, prolomení limitů těžby, nápad přistavovat další bloky k oběma jaderným elektrárnám a také plenit Šumavu ve jménu boje proti kůrovci.
Ing. Miloš Zeman
Zemanova cesta tak podle šéfredaktora DR skýtá obrázek smutného příběhu muže, který začínal s nepochybným politickým talentem a zosobnil nemalé naděje české společnosti. „V této úloze zklamal, selhal a jeho další kariéru už lze vysvětlit jako řetězec kroků motivovaných zklamáním, hořkostí a touhou po pomstě. Také proto jeho prozatím tak nešťastné počínání na Hradě nyní zdobí i titul Ropáka,“ uvádí.
Jenže v tom není Zeman sám. Zelenou perlu, připomíná Patočka, pronesl Andrej Babiš i ministr vnitra Milan Chovanec. V anketě Ropák navíc bodovali oba loňští ministři životního prostředí. „Paradoxně to tak působí, jako by prezident byl opravdu reprezentantem všech, jako by blazeovaná zášť vůči přírodě a jejím ochráncům byla jedním z mála témat, na nichž v jinak tak hašteřivé české politické krajině panuje až dojemná shoda,“ tvrdí Patočka.
Hůř podle šéfredaktora Deníku Referendum už o moc být nemůže. „Je nutné, aby si ekologické hnutí znovu začalo vydobývat respekt politických stran mnohem zřetelnější ochotou ke konfrontaci,“ uzavírá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jno
