Jurečka a Kováčik se shodli na tom, že systém povinných kvót nebude fungovat. To se podle Kováčika projeví v okamžiku, kdy budou uprchlíci poslaní do země, o kterou nestojí. Další shoda panovala v tom, že EU musí lépe chránit své vnější hranice. „Systém musí být nastaven tak, aby byl schopen uprchlíky zachytit a říci jim hned na začátku: Vy máte šanci na získání azylu v Evropě a vy ne,“ konstatoval Jurečka. Česko k tomu chce přispět tím, že hodlá do hraničních zemí poslat policisty, vojáky i úředníky, pakliže o ně bude zájem.
„Mně tu chybí ještě jedna věc,“ doplnil Kováčik. Musíme prý více spolupracovat s Tureckem a Chorvatskem při řešení tohoto problému, přičemž nesmíme zapomínat, že jde o země, které v určitém časovém horizontu chtějí vstoupit do EU.
„K uprchlíkům se máme chovat lidsky, musíme jim zajistit důstojné podmínky v detenčních zařízeních. Ale na něco se často zapomíná, musíme pomáhat těm zemím, odkud ti uprchlíci odcházejí,“ zdůraznil ministr. Kováčik doplnil, že by mnozí uprchlíci možná udělali lépe, kdyby ve svých zemích postižených válkou vzali zbraň do ruky a pokusili se ovlivnit situaci doma.
Braun nabídl pohled ze Švédska. Zatímco Česká republika odmítá kvóty, Švédsko je vnímá jako pomoc, protože dnes míří do severské země mohutný proud uprchlíků. Stojí přitom za pozornost, že např. uprchlíci z Iráku často pokračují do Finska, protože soudí, že tam mají větší šanci na získání azylu. Do Švédska msměřují především Syřané.
Pokud jde o integraci, ta se ve Švédsku relativně daří, byť existují problematické body. „Migranti dlouhodobě žijící ve Švédku občas mají problém získat práci... Ale v jiných aspektech to funguje velice dobře. Obecně bych nesouhlasil s tím, že integrace ve Švédsku nefunguje, funguje,“ poznamenal Braun.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
