„Máme-li udržet hranice mezi státy, potřebujeme mít silnou vnější hranici,“ uvedl ministr Zaorálek s tím, že je nutné dostat migrační krizi pod kontrolu. „Budeme mít kontrolu nad procesem, budeme vědět, kdo je kdo. Situace je mimořádná, a v případě, že ji nezvládneme, neudržíme schengenský prostor,“ dodal.
„Všichni volali po tom, ať je rázné řešení. A my řešení Evropské komise podpoříme,“ vyjádřil vládní podporu návrhu Evropské komise. Mrzí mě, že z Maďarska a Polska zaznívají hlasy, že je pro ně zasahování do vrcholných pravomocí států nepřípustné,“ dodal s tím, že společné řešení je předpokladem pro zvládnutí uprchlických vln.
„Důležité je, aby se neřeklo ne, ale aby se hledal kompromis,“ dodal Zaorálek s tím, že v případě, že by se vše zvládlo do půlroku, zabránilo by se další utečenecké vlně.
„Dávám panu ministrovi za pravdu. Asi to bude takto lépe fungovat. Nejsem ale přesvědčen o tom, že by jednotky měly zasahovat bez souhlasu země, na jejímž teritoriu se budou vyskytovat,“ sdělil Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg se také vyjádřil k návratovému úřadu, jehož zřízení rovněž Evropská komise navrhla. „Vytvořením dalšího úřadu se nic nevyřeší. Máme se bavit o tom, jaké bude mít kompetence, jaké bude mít možnosti. Zde bude důležitá spolupráce se státními útvary,“ řekl.
Jeden návratový úřad vše nevyřeší, ale je nutné, aby návratová politika nebyla jen snem, řekl k problému Zaorálek. „Kapacity Evropy jsou omezené,“ dodal ministr s tím, že Evropa již dopředu měla vědět, kolik uprchlíků je schopna přijmout.
Podle Schwarzenberga se ghetta ve státech vytvořila proto, že se s nově příchozími nepracovalo. „Od začátku se musí pracovat na integraci. Děti od školky naučit jazyk, aby mohly chodit do základních škol,“ uvedl.
Schwarzenberg by nezavíral dveře ani před ekonomickými migranty ze západobalkánských států, jejichž situaci jsme společně s Evropou zavinili tím, že Chorvatsko bylo poslední přijatou zemí do Evropy. „Balkán je nebezpečný, pokud upadne do chaosu,“ uvedl k jeho slovům Zaorálek s tím, že balkánská politika je prioritou naší zahraniční politiky.
Spor s Maďarskem
V závěru se oba politici vyjádřili ke sporu s Maďarskem, kdy v minulých dnech šéf maďarského parlamentu uvedl, že kvůli Benešovým dekretům nemělo být Česko a Slovensko přijato do EU.
„Maďarská politika je natolik konsolidovaná. Je tam velice silná pozice Orbána. A mně přijde naprosto oprávněný požadavek vůči maďarskému velvyslanci, že stejně jako česká politika se snaží předcházet tomu, aby někdo řekl větu, která se pak obtížně vysvětluje, že maďarská vláda uvede, že nesdílí stejný názor jako předseda parlamentu,“ dodal k tomu Zaorálek.
„Dekrety prezidenta republiky Beneše jsou vyhaslé, ale jsou součástí kontinuity českého právního řádu. Je pro mě absolutně nepřijatelné, aby někdo z maďarské strany něco takového zvedl. Jestliže Maďarsko má zájem budovat Visegrád s ČR, musí toto ústavní činitelé respektovat. Ne říkat, my jsme svobodní a každý si může říkat co chce,“ řekl k tématu Zaorálek.
„Zase z toho nemusíme udělat strašně důležitou záležitost. Před patnácti lety jsme toto slyšeli z Mnichova a částečně z Vídně,“ řekl k tomu Schwarzenberg s tím, že mluvením o problému děláme předsedovi maďarského parlamentu popularitu.
„Nelze přece to, aby byla jedna politika vnitřní a jedna vnější. To je pokrytectví. Spolupráce, partnerství, znamená, že respektuji toho druhého,“ uzavřel Zaorálek debatu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
