Kmoníček uvádí, že svět ví jen velmi málo o skutečném fungování rozhodovacích mechanismů blízkovýchodního království. I proto prý můžeme jenom spekulovat, co stálo za rozhodnutím Rijádu radikálně snížit světové ceny ropy. Co je však prý jasné, je to, že jejich nečekanou obětí se stal ruský prezident Vladimir Putin. „Dramatický propad světových cen ropy rozházel ruské finanční zásoby z minulých let podstatně více než celé kombinované evropsko-americké sankce postkrymského období,“ říká Kmoníček s tím, že hodnota rublu klesla téměř o polovinu, v důsledku čehož najednou neměl nikdo zájem o anexi Doněcku či Luhansku.

Kmoníček nicméně odhaduje, že by v následujících letech mohlo dojít ke sbližování těchto dvou zemí. Základ příštího porozumění mezi saúdským králem a Vladimirem Putinem by dle něj mohl spočívat v cenách ropy. Letos se prý pohybuje její cena kolem 58 dolarů za barel, přičemž Saúdové již prý zjistili, že aby si na svoje útraty nemuseli znovu půjčovat, potřebují zvednout cenu za barel na 105 dolarů. Ruský rozpočet počítá s téměř totožnou částkou 104 dolarů za barel.