Vláda Petra Fialy dle vašeho mínění povládne (ptáme se od 30.6.2022)Anketa
Středeční hlasování je pro plnění „Zelené dohody EU“ a pro přechod ke „klimatické neutralitě“ mnoha členských zemí stěžejní – mnohé státy včetně Francie, Německa, Polska či Česka, totiž daly předem najevo, že by bez těchto dvou zdrojů těžko hledaly náhradu za uhlí nebo ropu, což jsou zdroje, jež chce EU co nejdříve vyřadit z energetického mixu.
Zejména europoslanci z frakcí socialistů a zelených si přejí, aby bylo opatření zamítnuto. Že by tak členské země de facto ztratily možnost přechodu k Zelené dohodě EU bez extrémních nákladů či energetických omezení, již příliš neřeší.
Fotogalerie: - Tápání české ekonomiky
Proti této takzvané „taxonomii“ se již v červnu postavili europoslanci ve dvojici parlamentních výborů – pro odmítnutí opatření bylo 76 oproti 62 pro jeho přijetí. Aby bylo opatření zamítnuto i při hlasování celého Evropského parlamentu, musel by nyní odmítavý postoj zaznít od 353 z jeho 705 členů.
Kromě zejména socialistů a zelených se snaží o zastavení přechodu k Zelené dohodě pomocí plynu a jádra také Ukrajina. Země čelící ruskému útoku se snaží vyvíjet tlak na europoslance, aby při hlasování zablokovali opatření kvůli jeho části, která hovoří o využití plynu – ten se totiž stále ve velké míře dováží z Ruska, které prostřednictvím enormního růstu jeho ceny získává obrovské zisky, a proto také nemá příliš velký problém i přes sankce pokračovat ve válce.
Síly v europarlamentu, jež byly spíše nakloněny přijetí zmíněného přechodného opatření na cestě EU k „uhlíkové neutralitě“, by tak mohlo lpění Ukrajiny podlomit.
Fotogalerie: - Žádné peníze psychoputinovi
Ukrajinský velvyslanec v Německu minulý týden vyzval evropské poslance, aby návrh Evropské komise odmítli, a varoval, že jde o opatření, které chce zejména Rusko, jelikož tak získá potvrzení, že bude Evropa na jeho plynu nadále závislá.
„Zahrnutí plynu slouží pouze k upevnění Putinovy moci a jeho hrůzovlády nad Evropou,“ varuje také Svitlana Romanko, ukrajinská právnička zabývající se ochranou životního prostředí a zakladatelka skupiny Razom stojíme. „Je to nejlepší dárek pro Putina,“ doplňuje podle agentury Bloomberg.
Postoj Ukrajiny není příliš překvapivý zejména proto, že ekonomika Ruska je postavená z podstatné části právě na exportu ropy, plynu a dalších nerostných surovin. Na vedení války proti Ukrajině se Moskva připravovala několik minulých let právě za využití rozhodnutí Evropy přejít na Zelenou dohodu. Rusko mělo podle několika posledních zjištění údajně platit evropské „zelené aktivisty“, kteří tlačili Unii k přechodu k Zelené dohodě a tím k větší závislosti evropských států na Rusku a jeho plynu a Moskva pak měla příjmy ze zvětšené poptávky po plynu v Evropě financovat své přípravy na válku a zbraně, kterými nyní zabíjí na Ukrajině.
Fotogalerie: - Dvanáct otázek na EU
Že klimatickým aktivistům v EU chodily tučné výplatní pásky z Ruska, poukázal nedávno například profesor politologie na Institut d'Etudes Politiques de Paris (Sciences Po Paris) Dominique Reynié. Podle jeho slov měl Gazprom financovat nevládní organizace, jež se následně snažily o konec jádra v Evropě a tedy o zvětšení závislosti EU na plynu z Ruska.
"On a retrouvé des financements de Gazprom en particulier dans des ONG écologistes qui ont fourni des ministres à certains pays d'Europe et qui ensuite sont embarqués dans une sorte de retour d'ascenseur en défendant la sortie du nucléaire" souligne @DominiqueReynie. pic.twitter.com/vNzmxmnKr4
— Jean Louis (@JL7508) February 26, 2022
V době prvního napadení Ukrajiny Ruskem a anexe Krymu o tajné spolupráci ochránců životního prostředí s Ruskem hovořil také tehdejší generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Ten již tehdy Evropu varoval, že Moskva skrze klimatické aktivisty vede v Evropě dezinformační kampaň s cílem udržet závislost evropských zemí na ruském plynu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
