Němci si připomínají pražské události z roku 1989. Začal jimi pád Berlínské zdi

12.06.2014 19:33

Německé velvyslanectví v Praze ve čtvrtek zaplnily stovky návštěvníků, kteří si v den otevřených dveří přišli připomenout 25 let od útěku několika tisíc Němců z NDR přes tehdejší západoněmeckou ambasádu na Západ. Mohli si nejen prohlédnout interiéry Lobkovického paláce na Malé Straně, ale také se setkat s pamětníky událostí roku 1989 či českými umělci a fotbalisty spojenými s Německem.

Němci si připomínají pražské události z roku 1989. Začal jimi pád Berlínské zdi
Foto: Radim Panenka
Popisek: Výhled od německého kancléřství na Spolkový sněm

Od června do září 1989 našlo na velvyslanectví někdejšího západního Německa v Lobkovickém paláci útočiště okolo 4000 lidí z komunistické NDR, kteří se domáhali odchodu do Spolkové republiky. Souhlas východoněmeckých a československých úřadů jim 30. září tlumočil z balkonu velvyslanectví tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher a tato scéna se stala jedním z výrazných milníků v rozpadu komunistického systému ve východní části Německa.

„Byl to pořádný milník. V Praze byl vylomen první kámen z Berlínské zdi," řekl ČTK a Českému rozhlasu bývalý šéf úřadu spolkového kancléře Rudolf Seiters, který se podílel na vyjednávání o vycestování uprchlíků na Západ. První vlna utečenců z velvyslanectví mohla na počátku října odjet zvláštními vlaky přes území NDR do bavorského Hofu. „Bylo to osobní rozhodnutí Honeckera, že vlaky jako výraz jeho autority pojedou přes NDR. Pak se mu to vrátilo jako bumerang, neboť lidé podél trati vlakům tleskali," zavzpomínal Seiters.

Němci chtějí Lobkovický palác pro sebe

Poté, co odjela první vlna uprchlíků, zaplnila se západoněmecká ambasáda v Praze dalšími tisíci žadatelů o vycestování na Západ. Mnoho z nich dorazilo ve svých wartburzích. Tyto vozy spolu s trabanty před 25 lety zaplnily Malou Stranu a staly se jedním ze symbolů exodu z NDR v roce 1989. Na Prahu plnou východoněmeckých aut si dodnes vzpomíná i spisovatel Jaroslav Rudiš. „Byli jsme tehdy v Praze na výletě s gymnáziem, všude byla spousta zaparkovaných trabantů a wartburgů, kterým tu chybělo zrcátko, jinému pneumatiky a dalšímu dveře," vybavil si dnes známý literát, který publikuje i v Německu a dnes měl na velvyslanectví čtení.

Kvůli událostem v roce 1989 má Lobkovický palác pro Němce velký symbolický význam, který je jedním z důvodů, proč Berlín usiluje o koupi barokní budovy z 18. století, v níž je velvyslanectví v pronájmu. Jednání s českou stranou se však zatím i kvůli rozdílným pohledům na cenu za historickou památku nepodařila dotáhnout do konce.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: lze, čtk

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…