„Dívám se dozadu a myslím, že to budu muset v sobě ještě celé probrat,“ odpověděla na otázku, jaké v sobě nosí pocity po dvaceti letech v Parlamentu. Jako pozitivní hodnotí to, že potkala mnoho vynikajících lidí z různých oborů. Současně připouští, že zažila i bolestivější fáze, a to především v posledních letech. „V těch prvních deseti letech převažovaly celkem běžné zážitky. Někdy se politika vyvíjela lépe, jindy hůře. Dohromady to mělo normální ráz, protože jsme byli standardní parlamentní demokracií,“ hodnotí Němcová. Zvrat vidí Němcová v roce 2009, následně v roce 2013. Druhý jmenovaný pak přinesl milník, se kterým si společnost až doteď neví rady. Podle ní není jasné, kdo celou akci spustil a kdo stál v pozadí.

Připomíná především celkový úpadek demokratických poměrů. „A hlavně to, že se zčista jasna podařilo na naší politické mapě zdecimovat pravici,“ uvádí Němcová. Dnes se podle ní daří ještě „dorazit“ levici, zatímco pravice znovu nabírá dech. „Mám za to, že během té druhé poloviny mého poslaneckého období došlo k útoku na samotné demokratické zřízení v naší zemi,“ hodnotí dále Němcová. Podle ní za tím stojí nástup nových politických sil, které nereflektují ústavu demokratického státu. Navíc tyto síly našly oporu u hlavy státu. „Je to Andrej Babiš, Tomio Okamura a nesmíme zapomínat na komunisty. Vidíme, jak zase zvedají hlavy a s neobyčejnou arogancí se derou k moci. Je to stále ta samá komunistická strana, která tu kdysi vládla a která představuje značné riziko pro demokracii i dnes,“ upozorňuje Němcová.