Už od brzkého rána se u takzvané pěší brány Vazební věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Praha Pankrác, jak zní celé jméno věznice, kupily věnce a kytice. Řidič limuzíny z Hradu skoro zatarasil celou ulici, jako by mu to tam patřilo. Nicméně přivezl jen puget, moc krásný, třeba dodat. Na místě se totiž konalo pietní shromáždění u příležitosti výročí Pražského povstání. A jeho účastnící se dostali i do jednoho z nejsmutnějších míst tuzemské novodobé historie, do Pankrácké sekyrárny.
Poklona skvělému právníkovi
Nejdříve představitelé různých státních organizací položili květiny k pamětní desce Emila Lányho, což byl jeden z nejvýznamnějších právníků první republiky, významná osobnost tuzemského vězeňství, a zúčastnil se protifašistického odboje. V červnu 1944 byl zatčen gestapem a ve vazbě na Pankráci byl umístěn až do počátku Pražského povstání. Pátého května 1945 ho gestapáci chtěli převézt jinam, ale přímo před vězením vybuchla bomba svržená německým letadlem. Lány byl zraněn, a když eskorta viděla rozsah jeho zranění, tak ho zastřelila. „Vlastně se to stalo na samém prahu svobody,“ podotkl historik Aleš Kýr, jenž je vedoucím Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby ČR.
Hned na další pamětní desce se píše, že v Pankrácké věznici byly popravovány oběti německého nacismu a československého komunismu. Na základě rozsudků německých soudů bylo v letech 1943 až 1945 popraveno gilotinou 920 mužů a 155 žen. Z výkonu rozsudků československých soudů bylo v letech 1949 až 1960 popraveno oběšením 176 mužů a jedna žena – JUDr. Milada Horáková. Mezi popravenými jsou i příslušníci vězeňské stráže Čeněk Petelík a Jan Horáček.
Pietního shromáždění na oploceném a ostnatým drátem ohrazeném hlídaném prostranství před Pankráckou sekyrárnou se zúčastnili mj. první místopředseda Senátu Jiří Drahoš a pražský primátor Bohuslav Svoboda.
Fotogalerie: - V Pankrácké sekyrárně
Poklona obětem sekyrárny
Vedoucí Úřadu vlády ČR Jana Kotalíková uctila nacistické oběti s tím, že si zároveň připomínáme tisíce lidí, kteří položili život na barikádách při Pražském povstání v květnu 1945, jejichž odvaha přispěla k rychlejšímu osvobození Prahy od nacistické okupace a ovlivnila závěr druhé světové války v Evropě. Konec války ale neznamenal konec bezpráví. „Je to varování, že musíme být stále ve střehu před útoky na svobodnou společnost. Takové útoky dodnes vyrůstají ze stejných kořenů. Z nenávisti, malosti či závisti. Musíme je umět včas rozpoznat a důsledně jim čelit,“ dodala s tím, že nyní finalizuje svou práci Komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově.
Historik Kýr ještě zmínil, že v letech 1936 až 1945 používala německá nacistická justice 22 gilotin. „Tři na území okupovaného Polska, dvě na území připojeného Rakouska a jednu zde na Pankráci na území Protektorátu Čechy a Morava. Zbylých šestnáct gilotin bylo instalováno na území tehdejší Velkoněmecké říše. Dne 26. dubna 1945 dozněly poslední údery pankrácké gilotiny,“ sdělil s tím, že už pětadvacet let provádí Pankráckou sekyrárnou a setkává se často s otázkou, zda ho to místo neděsí. „Samotné místo není příčinou vražd… Pravou příčinou je lidská závist a nenávist povýšená na politický program, která zfanatizovala lidi v Německu ve třicátých letech dvacátého století,“ poznamenal. Závist a nenávist povýšená na politický program podle něj však stále ohrožuje lidstvo a dokonce i samotnou existenci života na této planetě.
Přímo v Pankrácké sekyrárně pak pokládali politici, ale i studenti, další květiny pod gilotinu. Trubačovi z Hudby Hradní stráže sice jednou přeskočil dech, takže z trubky vyšel pazvuk připomínající sloní zatroubení, ale jinak vše proběhlo obřadně a s veškerou úctou. Takže ještě jednou: „Čest jejich památce!“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Byly totality nacismu a komunismu totožné?
autor: Jan Rychetský
