Už během svého prvního funkčního období dával prezident USA Donald Trump najevo, že se zlobí na spojence v NATO, neboť má pocit, že vlastně neplatí to, co by platit měli, a celá aliance vlastně leží na bedrech Spojených států. K evropským partnerům se kriticky stavěli i předchozí prezidenti USA, nejméně od časů Baracka Obamy, ale Trump svou kritiku vyjadřuje opravdu nahlas a důrazně.

Ve svém druhém funkčním období Donald Trump slovně přitvrdil. Zvláště po útoku USA v Íránu, do kterého se odmítli zapojit evropští partneři, už proto, že nebyli o akci předem informováni, ale také kvůli tomu, že nešlo o obrannou akci, Trump začal nahlas prohlašovat, že Spojené státy z NATO odejdou, protože jim nikdo ze spojenců v rámci aliance stejně nepomohl, takže proč by Spojené státy měly pomáhat evropským partnerům.

Server britského deníku The Guardian v této souvislosti připomněl, že spolupráce mezi členy byla v plném rozsahu aktivována jen jednou, a to Spojenými státy po teroristickém útoku z 11. září 2001 v New Yorku.

„Podstatou závazku, který 32 členských zemí NATO přijalo, je dohoda o vzájemné obraně, v níž je útok na jednu zemi považován za útok na všechny. Tato dohoda byla aktivována pouze v roce 2001 na podporu Spojených států po útocích z 11. září,“ uvedl server.

Podle informací serveru listu Wall Street Journal proto evropští partneři uvažují, co bude s NATO, pokud ho Američané opustí. Prý nemá jít o nějakou novou alianci bez NATO, ale spíše o nouzový plán, jak si Evropané zajistí bezpečnost, pokud jim Američané dají košem. Na NATO bez USA se prý chtějí připravit hlavně Němci. Německý ministr obrany sociální demokrat Boris Pistorius se ostatně už v závěru roku 2025 nechal slyšet, že NATO se musí stát více „evropským, aby zůstalo transatlantické“.

Vedle Německa se otázkou, jak bude fungovat NATO, pokud Američané z aliance odejdou, zabývají Kanaďané, Poláci, státy severní Evropy, Francie a Velká Británie. O slovo se hlásí i finský prezident Alexander Stubb, který podle serveru německého magazínu Focus dává najevo, že přesun větší zátěže na evropské partnery tak i tak probíhá a celý proces bude dál probíhat, ale vše by se mělo odehrávat postupně a podle daného harmonogramu. Nikoli tak, že Američané z ničeho nic praští v alianci dveřmi, obrazně řečeno.

Jednak je prý potřeba si vyjasnit, kdo bude velet a jak budou probíhat přesuny vojsk tam, kam bude třeba. Velící struktury i transportní logistiku stále v NATO do značné míry zajišťují Američané. Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě byl vždy Američan a zástupci USA neprojevili ochotu se tohoto postu vzdát.

A pak je tu ještě jeden zásadní problém. Jak budou členové aliance bez USA zajišťovat zpravodajské informace?