Rozvrat Unie, konec právní jistoty, vítězství ústavních soudů jednotlivých států nad evropskými. Tak někteří nazvývají rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, kupříkladu Martin Wolf z deníku Financial Times.
Tento rozpor začal již před týdnem. Jak informovala agentura Reuters, německý Spolkový ústavní soud dal Evropské centrální bance tři měsíce, aby zdůvodnila svůj nákup dluhopisů v rámci programu ekonomické podpory unijních států, jinak hrozí, že z programu odejde Bundesbank, tedy německá centrální banka. Že Německo je nejsilnější ekonomikou Evropské unie není žádným tajemstvím a Bundesbank je největším podílníkem ECB.
ECB se dle Reuters zviklat nenechá a bude v programu pokračovat. Soudci prý nechali v rozhodnutí pro Bundesbank možnost v programu pokračovat, ovšem pouze pokud ECB prokáže, že program nákupu dluhopisů je potřebný i přes rizika, která z něho vyplývají, tedy že se jedná o risk s penězi daňových poplatníků, který může vést k závislosti vlád na financování z ECB. Dodejme, že na 750 miliardový (v eurech – pozn.red.) program ECB, spojený s pomocí kvůli koronaviru, se rozhodnutí nevztahuje. Pokud by ke zdůvodnění nedošlo, měla by prý Bundesbank začít dluhopisy, které nakoupila (v hodnotě téměř 534 miliard eur), prodávat.
Fotogalerie: - Euro ne, EU ano
Reuters uvádí, že Evropská centrální banka prohlašuje, že její program nákupu dluhopisů, ve kterém od roku 2015 koupila dluhopisy v hodnotě tří bilionů eur, od roku 2013 vytvořil 11 milionů pracovních míst. Naopak kritici, kteří dali Spolkovému ústavnímu soudu podnět, aby se tímto problémem zabýval, tvrdí, že program vede k tvorbě bublin na trhu nemovitostí a srazil výnosy bezpečnějších investic jako jsou penzijní fondy, spořící účty nebo i vládní dluhopisy.
Psali jsme:
Agentura připomíná, že programem nákupu dluhopisů se v roce 2018 zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, který dal programu zelenou. Jenže podle Spolkového ústavního soudu není toto rozhodnutí závazné, protože Soudní dvůr Evropské unie dostatečně nezkoumal kroky činěné ECB, a to do té míry, že je verdikt bezpředmětný.
Jak informuje deník Financial Times, Angela Merkelová nepopřela, že se jedná o významné rozhodnutí, ale konflikt je prý řešitelný a v žádném případě nesmí dojít k eskalaci. Jenže dle některých expertů hrozí, že pokud Bundesbank a německá vláda zašlou žádost o zdůvodnění kroků Evropské centrální bance, tak ta jim neodpoví s vysvětlením, že není povinna Berlínu něco vysvětlovat. A deník také varuje, že za toto rozhodnutí může Evropská komise zahájit s Německem řízení pro porušení pravidel, konkrétně že evropské právo stojí nad výkladem ústavních soudů jednotlivých zemí. Zatímco německé instituce musí prokázat, že se verdiktem soudu snaží řídit, což ještě komplikuje fakt, že Bundesbank není na vládě závislá, tudíž ji vláda nemůže nařídit, aby takovou analýzu nutnosti nákupu dluhopisů poskytla, nemluvě o tom, že Bundesbank sama hlasovala proti nákupu dluhopisů v roce 2015.
Dle Financial Times je Ursula von der Leyenová ochotna zajít až k tomu, že by se celá záležitost řešila u Evropského soudního dvora. Jenže jak deník dodává, obvinění z porušení pravidel Evropské unie by padlo na vládu Angely Merkelové. Která byla proti tomuto rozhodnutí Spolkového ústavnímu soudu a která s ním, protože Spolkový ústavní soud je nezávislou institucí, nemůže nic dělat.
Fotogalerie: - Na vládě o rouškách
Těch, kteří rozhodnutí vnímají jako nebezpečný precedent, není málo. Komentátor Financial Times Martin Wolf jej nazval „právním výstřelem přímo do srdce Evropské unie“. Dle něho Spolkový ústavní soud zpochybnil nezávislost Evropské centrální banky a je jen otázka času, než se ústavní soudy jiných států rozhodnou, že centrální banky jejich států se nemohou podílet na programech, se kterými nesouhlasí a ECB se stane bezvýznamnou.
Wolf se také věnuje zdůvodnění Spolkového ústavního soudu, který ignoroval předchozí rozhodnutí Soudního dvora, protože ten údajně „překročil svůj mandát a jeho výklad unijních smluv nedává smysl a musí tak být brán z objektivního hlediska jako účelový“. Což je dle Wolfa de facto vyhlášením svrchovanosti. Komentátor tvrdí, že Soudní dvůr EU správně poznamenal, že jen on může rozhodovat, zda je nějaké rozhodnutí evropského orgánu proti evropskému právu, což Spolkový ústavní soud zkoumal. A co se může stát? Wolf varuje, že se příležitosti mohou chopit Polsko a Maďarsko a historici tento moment označí za začátek rozpadu Evropské unie.
O Polsku a Maďarsku mluví také Ondřej Houska na serveru iHned.cz. „V Polsku a v Maďarsku rozsudek vyvolal radost. Šéfka polského Ústavního soudu Julie Przylebská prohlásila, že verdikt ukazuje, že ‚národní ústavní soudy mají poslední slovo‘. To je ovšem interpretace, se kterou němečtí ústavní soudci nepřišli. Obhájci jejich rozhodnutí poukazují, že soudcům šlo čistě o případ týkající se ECB. Soud nezpochybnil obecný princip nadřazenosti evropského práva, ale zdůraznil, že žádná evropská instituce nesmí překračovat mandát, který podle pravidel má. Polská a maďarská vláda teď ovšem tvrdí, že Evropská komise ani Soudní dvůr EU nejsou kompetentní posuzovat například jejich reformy justice.“ Dodejme, že mezi kritiky obou zemí a jejich vlád patří eurokomisařka Jourová, která má dodržování evropských hodnot v portfoliu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: kas
