Debata polského analytika Sławomira Dębského a německého komentátora Ulricha Specka na půdě CEVRO Univerzity nabídla nečekaně upřímný pohled do uvažování evropského establishmentu. V jejich slovech se mísila obava z Ruska, Číny a Íránu, závislost na Americe i překvapivá bezradnost nad tím, jaké vlastně mají evropské státy národní zájmy.
Rusko je hlavní nepřítel
Co říkáte na chování Petra Macinky?Anketa
„Máme idealizovanou vizi mezinárodního práva založenou na představě, že je univerzálně sdílené. Tak to ale nikdy nebylo. My jsme si namlouvali, že je mezinárodní právo jakýsi funkční systém. Jenže není. Podváděli jsme sami sebe,“ prohlásil Dębski s tím, že probíhající rozklad mezinárodního práva je pro středně velkou zemi, jako je Polsko, potenciálně nebezpečné.
To vysvětluje, proč země tak masivně zbrojí. „Lidé u nás vědí, že pokud se nedokážeme ubránit sami, nikdo jiný to za nás neudělá. Spojenci jsou tu od toho, aby v případě nutnosti pomohli. Ale to se může stát, jen když si budeme schopni nejprve pomoct sami,“ dodal polský historik.
Němci už zase brání Evropu
Současně však varoval před zbrojením v sousedním Německu. „U Německa jsme ostražití. Spojenci jsme teprve nějakých dvacet pět let, poprvé v historii. Toto spojenectví by nemělo být bráno jako samozřejmost. Německé zbrojení musíme bedlivě sledovat,“ zdůraznil Polák.
Jeho německý protějšek se bránil, že v Berlíně vlastně ještě nevědí, jak národní vojenské kapacity budovat, a připomněl, že němečtí vojáci už zase aktivně brání celou Evropu před domnělou ruskou hrozbou a přesouvají se do Litvy. „Němečtí vojáci jsou teď v podstatě na frontové linii,“ uvedl Speck.
„Trump nás znepokojuje“
Proto je podle obou expertů zapotřebí udržet Američany ve válce na Ukrajině. V Berlíně i Varšavě jsou prý znepokojeni tím, jak Donald Trump přistupuje k Rusku a že se s ním snaží domluvit. „My skutečně očekáváme, že nás Rusko začne vojensky testovat. Možná se to stane v roce 2027, možná o dva roky později. To už není podstatné. Podstatné je, že se to prostě stane,“ apeloval na přítomné Speck.
„Osa zla“ v akci
A rovnou spojil hrozbu „ruského imperialismu“ s údajnými plány Pekingu na obsazení Tchaj-wanu a potenciálním napadením Izraele ze strany Íránu. Domnělá existence této „osy zla“ podle německého experta nutně musí vést k úzkému spojenectví Evropy s USA, odmítnutí evropské samostatnosti, o kterou se v určité podobě snaží francouzský prezident Emmanuel Macron, i snahám o otevřenou spolupráci s Čínou.
Speck se proto neváhal pustit do německého kancléře Friedricha Merze, který prý dobře chápe, že hlavním nepřítelem je Rusko, ale mýlí se v politice vůči Pekingu. Ten německý kancléř v únoru navštívil. „Byla velká chyba Merze, že jel do Číny. Čína není tržní ekonomika, nemůžete jí normálně konkurovat. Čína proti nám vede ekonomickou válku, chce dominanci ve všem. Merzův přístup k Číně je omyl,“ zdůraznil.
Evropská bezradnost
Zároveň připustil, že německá politická reprezentace dost dobře neví, jak přistupovat k válce s Íránem. „My se na dění na Blízkém východě díváme víceméně perspektivou Izraele. Evropané si nejsou jistí, jak se k válce postavit. Nemají moc rádi Íránce, ale nechtějí ani válku s nimi. Rozehrávají se nové geopolitické hry. Turecko i arabské státy jsou de facto na straně Izraele, Indie také. V celém regionu kolem Íránu se toho děje strašně moc. Blízký východ se teď přeskupuje. Tak co by Evropa měla dělat?" ptá se Speck.
Speckova řečnická otázka odhalila to, co velkou část evropské politické a intelektuální elity dlouhodobě definuje – neschopnost definovat vlastní národní zájmy a následně je na mezinárodní úrovni prosazovat. Pražská debata s „našimi nejdůležitějšími sousedy“, jak je v úvodu označil moderátor a bývalý národně bezpečnostní poradce Tomáš Pojar, naznačuje, že establishment v obou zemích stále není schopen přijít s konstruktivním řešením palčivých otázek mezinárodní politiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Je „mezinárodní právo“ mrtvý pojem?
