Andor Šándor na úvod okomentoval situaci na Blízkém východě. Je toho názoru, že zásadní změny v tomto regionu přinesla íránská islámská revoluce z roku 1979. Poté došlo k válce mezi Irákem a Íránem, a jako by nestačilo, že je Blízký východ dost neklidný sám o sobě, v roce 2003 vyrazili Američané do Iráku. Šándor označil tuto operaci za nešťastnou.
Severoatlantické alianci chybí jednotící prvek
Od roku 2003 Írán posiluje svůj vliv v regionu a činí tak podle Šándora s podstatně nižšími náklady než Saúdská Arábie a Spojené státy.
Situaci ovlivňuje i dobrý vztah současného amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Další faktor představuje Turecko, které se za časů prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana snaží hrát silnější roli. „Vidíme na Erdoganovi, že je ochoten jít v podstatě proti komukoliv. Když na to přijde, tak půjde i do sporu s Donaldem Trumpem, šel do sporu s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem,“ připomněl bezpečnostní expert s tím, že Erdogan si je vědom svého členství v NATO, ale jeho zájmy se neshodují se zájmy jeho spojenců. „Je evidentní, že ten jednotící prvek Severoatlantické aliance je pryč,“ zdůraznil Šándor.
NATO původně vzniklo proto, aby udrželo Německo pod kontrolou, Sovětský svaz odradilo od útoku na Západ a Američany v Evropě. Žádný z těchto cílů už dnes není úplně aktuální.
„Je vidět, že mluvit o nějaké příliš velké společné zahraniční politice Severoatlantické aliance moc mluvit nemůžeme, protože si Turecko hraje svoje hrátky. Tím, že sledujeme, co se děje v Íránu, tak je upozaděn fakt, že Turci posílají svoje vojska do Libye. A Spojené státy celkem evidentně s nikým nekonzultují svoje akce na Blízkém východě, což by nevadilo, kdyby to nás jako spojence nevystavovalo problémům. Ale nás to vystavuje problémům. Máme 50 vojáků v Iráku a jiné země jich tam mají daleko víc,“ upozornil Šándor.
Zeman a nesmysly
Osobně má prý velký problém s misí v Afghánistánu, kterou důrazně hájí prezident Zeman, který říkává, že u afghánského hlavního města Kábulu se bojuje i za Prahu, a proto má smysl posílat do Afghánistánu české vojáky.
„Jak nám někteří politici říkají, že u Kábulu se bojuje za Prahu, to jsou nesmysly,“ okomentoval prezidentovo stanovisko Šándor. Tálibánci jsou možná teroristé z hlediska toho, co se děje v Afghánistánu, ale Tálibán zcela nepochybně nemá žádné exteritoriální požadavky. Já jsem ještě nezažil jediný teroristický zahraniční útok a měl by ho na svědomí Tálibán, takže mně tam chybí důvod, proč tam jsme,“ pravil Šándor.
Ing. Miloš Zeman
Bezpečnostní expert je zkrátka a dobře toho názoru, že musíme zajistit, aby Tálibán neohrozil Západ, „ale jinak ať si to tam ti hoši vyříkají sami mezi sebou“.
Západ pode Šándora špatně pochopil takzvané arabské jaro. Bylo prý chybou myslet si, že to bude něco jako pražské jako a že se arabský svět demokratizuje. Demokracie – Arabové v podstatě nevědí, co to je,“ poznamenal Šándor.
Stranou jeho pozornosti nezůstala ani situace v Libyi, kde se angažuje Rusko, Turecko, Spojené arabské emiráty, ale také Itálie. V této zemi se podle Šándora hraje o to, kolik ropy kdo získá. „Měli bychom si říct, že jsme pokrytečtí, že nejde o nic jiného než o to, co si kdo urve,“ prohlásil bez obalu host Jordanky Jiráskové.
Poté se ještě jednou vrátil k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. „Ať je Donald Trump, jaký je, tak nezahájil žádnou válku,“ připomněl Šándor s odkazem na to, že Trumpovi předchůdci zahajovali války a Barack Obama i navzdory tomu dostal Nobelovu cenu míru. „A Donald Trump přišel do úřadu s tím, že je třeba skončit s angažmá ve válkách, které nevedou ke kýženému výsledku.
Kdo má sílu, má víc práv? To je cesta do pekel
Pokud de o Írán, podle Šándora udělali Američané chybu, když usmrtili velitele jednotek Kuds Kásima Sulejmáního. „Já si myslím, že to byla chyba. První chyba byla už v tom, že Američané odstoupili od jaderné smlouvy s Íránem. Já jsem názoru, že špatná smlouva je lepší než žádná smlouva. To, že se nechal do tohoto Trump dotlačit Izraelci, tak následují odvetné kroky,“ pravil Šándor. A několik kroků vypočítal.
Spojené státy dnes v OSN prohlašují, že usmrcení Sulejmáního bylo aktem sebeobrany, ale Šándor v této souvislosti poznamenal, že USA podobným způsobem vysvětlují své operace již řadu let a fakticky ignorují OSN a různé mezinárodní rezoluce.
Tady dostalo mezinárodní právo hodně zabrat. Už ho nikdo nerespektuje. Po mém soudu první, kdo flagrantně přestal respektovat OSN a rezoluce Rady bezpečnosti, byly Spojené státy. To si řekněme na rovinu, byly to Spojené státy a jejich útok proti Srbsku,“ vrátil se Šándor až do roku 1999. „Tady se prostě dneska ukazuje, že kdo má sílu, tak si nemusí dělat hlavu s nějakými mezinárodními dohodami. Já si myslím, že to je špatně, že je to cesta do pekel,“ varoval bezpečnostní expert.
Fotogalerie: - Čínská "polepšovna" u Aksu
Současně však zdůraznil, že Kásim Sulejmání není člověkem, pro jehož smrt bychom měli plakat a dávat květiny k íránské ambasádě, protože Sulejmání rozhodně nejednal v souladu se zájmy Západu. Současně však Íránu vyhovuje, že Evropa vyzývá jak Američany, tak Íránce. Podle Šándora tedy Írán nemá důvod plánovat teroristické útoky v evropských městech.
Vtip o České televizi
Ve druhé polovině rozhovoru Šándor věnoval pozornost dezinformacím. Řekněme si, co je dezinformace,“ začal s tím, že odlišný názor ještě není dezinformace. Je legitimní mít různé názory, to ještě nešířím žádné dezinformace,“ řekl jasně.
Poté si tropil žerty z České televize. Víte, je takový vtip. Říká se: Víte, kde začíná pravda? Tam, kde končí signál České televize. Já si to tak úplně nemyslím. Jsou pořady České televize, které jsou dobré, kde redaktoři dělají dobře svoji práci, ale jsou také pořady, které jsou hrozné. To jsou pořady, kam pošlou tři až čtyři aktéry diskuse, kteří mají stejný názor, což se ví už dopředu, a teď si tam všichni hodinu a půl notují, jak jsou všichni chytří a jak je to fajn. To je špatně. To, že Česká televize nezve lidi, kteří mají jiný názor, to já považuju za špatnou věc. To, že někteří redaktoři ČT říkají, ‚my si myslíme‘, tak mně je fuk, co si myslí Česká televize. Není rolí České televize, aby nám říkala, co si myslí,“ vypálil Šándor.
Proti České televizi postavil Šándor server ParlamentníListy.cz. „Parlamentní listy nejsou dezinformační web,“ prohlásil. „To je platforma, na které dostane příležitost ledaskdo. Mně vadí, že tam jsou hulvátské výroky. Mrzí mě to i při mých rozhovorech, že PL dají ten titulek tak, aby přilákaly pozornost. To mi vadí, ale nemyslím si, že to je dezinformační web. Je to platforma, kde si každý může říct, co chce. V tom já nevidím nic špatného,“ pokračoval bezpečnostní expert s tím, že k demokracii patří svobodná diskuse.
Odchod z EU? Haha. To je velmi nebezpečný trend
Jordanka Jirásková se pak ještě Šándora zeptala, jak se dívá na možnost, že by Česko vystoupilo z EU.
„Já si myslím, že to je velmi nebezpečný trend. Když někdo řekne, ‚vystupme z EU‘, tak dobře, ale co bude potom? Už kancléř (Otto von ) Bismarck říkal, že kdo ovládá střední Evropu, ovládá celou Evropu. Představa, že budeme neutrální? Haha,“ zasmál se Šándor. „Tu neutralitu někdo musí uznat. Já si neumím představit, že by někdo uznal neutralitu Česka,“ zdůraznil.
Pak bychom prý mohli spadnout do vlivové sféry Kremlu, Pekingu nebo Berlína. Šándor si nepřeje ani jedno.
Rusko vnímá jako bezpečnostní hrozbu, kterou sami posilujeme některými svými chybnými kroky. Zdůraznil však také, že ze strany Ruska nám nehrozí válka. S Ruskem bychom měli mít dobré vztahy, ale naše ukotvení by mělo být na Západě. Já to tak cítím,“ podotkl.
Varoval však před revizí historie. Upozornil, že za druhé světové války Němci u nás zavraždili přes 300 tisíc lidí, zatímco Sověti v roce 1968 zavraždili asi 130 lidí. Obě invaze jsou zavrženíhodné a nemělo k nim dojít, ale srovnávat nacistická zvěrstva v protektorátu s řáděním Sovětů v Československu přece jen nelze.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
