Souhlasíte s rozhodnutím Ústavního soudu, že hotel měl právo odmítnout klienty z Ruska, protože neodsoudili anexi Krymu?Anketa
JUDr. Michal Hašek
Hašek též připojil i zvýrazněný úryvek v textu rozhodnutí Ústavního soudu, ve kterém se píše: „Z historie je např. známo, že mnoho politických stran, včetně extremistických, vznikalo v restauracích, s nimiž byla poté spojována - postačuje připomenout mnichovský Hofbrauhaus anebo pražskou hospodu U Kaštanu.“
Hoteliér, který odmítal ubytovat občany Ruské federace, pokud nepodepíší, že jsou proti anexi Krymu, je dle Ústavního soudu nediskriminoval. Alespoň ne podle zakázaných kritérií jako rasa, pohlaví či národnost. Navíc dle soudu nejednal ze zavrženíhodných a nenávistných pohnutek.
Hoteliér měl na dveřích hotelu tuto ceduli: „S platností od 24. 3. 2014 neubytováváme občany Ruské federace. Důvodem je anexe Krymu. Služby našeho hotelu mohou využít pouze ti občané RF, kteří se podepíší pod prohlášení, ve kterém vyjádří svůj nesouhlas s okupací Krymu, která odporuje všem normám, které by měly platit v 21. století. Váš hotel Brioni Boutique.“
Česká obchodní inspekce kvalifikovala toto jednání jako porušení zákazu diskriminace a dala hotelu pokutu 50.000 Kč. Následně se záležitost řešila u příslušného krajského soudu, u Nejvyššího správního soudu a nakonec i u Ústavního soudu, který dospěl k názoru, že ústavní stížnost je důvodná.
Své rozhodnutí nazvané „I při podnikání je zaručena svoboda projevu“ Ústavní soud odůvodnil takto:
- Důvod omezení poskytování ubytovací služby s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem byl racionální a nebyl veden žádnými zavrženíhodnými pohnutkami.
- Stěžovatel nevyužil žádný ze zákonem zakázaných či ústavně vymezených podezřelých diskriminačních důvodů.
- Povaha poskytované služby byla taková, že zájemce o ni objektivně neměl problém najít si odpovídající alternativu.
- Zájmy potenciálního spotřebitele, které „byly ve hře“, nebyly existenciální, takže jejich neposkytnutím stěžovatel nemohl nikoho zásadněji ohrozit.
„Listina základních práv a svobod, antidiskriminační zákon ani evropská antidiskriminační směrnice však nezařazují jako zakázaný diskriminační důvod státní příslušnost (s výjimkou odlišného zacházení s občany z jiných členských států EU). Stěžovatel se tedy nedopustil rozlišování, které by mělo charakter zakázané diskriminace, a nešlo ani o případ absence racionálního odůvodnění odlišného zacházení,“ říká Ústavní soud k druhému bodu a odkazuje se na Čapkova doktora Galéna a „humanistický odkaz“, kdy doktor odmítal poskytnout lék těm, kdo mohli, ale nechtěli zastavit válku.
„Stejně tak stěžovatel v nyní projednávané věci zjevně chtěl jednak projevit svůj názor na protiprávní anexi Krymu, a jednak chtěl alespoň v malé míře působit na ty osoby, které se podílejí (resp. podílet mohou) na politickém životě státu, kterého považoval za agresora,“ zhodnotil soud chování hoteliéra.
Soud dále poznamenal, že se jednalo o hotel v centru Ostravy, takže zájemci o ubytování měli dostatek možností ubytovat se jinde. Ústavní soud také rozhodl, že Nejvyšší správní soud nedostatečně zohlednil okolnost, že anexe Krymu byla učiněna v jednoznačném rozporu s mezinárodním právem a oficiální zahraniční politika ČR stejně jako EU se k ní vymezila negativně a pro ČR má tento akt navíc zřejmou historickou paralelu ve vztahu k okupaci Československa v srpnu 1968.
Při projednávání případu neměl senát Ústavního soudu ve složení Šimíček – Šimáčková – David na kauzu jednoznačný pohled. Názorový rozkol došel až do stádia, kdy nález – namísto soudce a původního zpravodaje Ludvíka Davida, který k rozhodnutí nakonec připojil nesouhlasný a kritický disent – psal jen Vojtěch Šimíček společně s Kateřinou Šimáčkovou. Nález se navíc nelíbil ani předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému.
Celé rozhodnutí si můžete přečíst ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak