V čele veřejné výzvy, kterou podepsalo 39 držitelů Nobelovy ceny, je běloruská spisovatelka a investigativní novinářka Světlana Alexijevičová, která v roce 2015 obdržela Nobelovu cenu za literaturu. Mezi dalšími je třeba americký držitel ceny za ekonomii Vernon L. Smith nebo japonský držitel ceny za fyziku Takaaki Kajita.

Akademici upozorňují, že ruský prezident Vladimir Putin před dvěma lety podnítil nevyprovokovanou plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, která si vyžádala oběti na životech a zkázu nevídanou od druhé světové války. „Válka proti Ukrajině se časově shodovala s rostoucím a tvrdým potlačováním politického disentu a svobody slova v Rusku. Nedávno světem otřásla smrt Alexeje Navalného, hlavního Putinova politického protivníka. Před svým uvězněním, kde byl mučen a zavražděn, přežil Navalnyj státem sponzorovanou otravu chemickými látkami,“ píší akademici ve veřejné výzvě.

Válka na Ukrajině a vražda Alexeje Navalného se totiž podle nich netýká jen Ruska a Ukrajiny, ale Putinův režim je prý hrozbou pro celé lidstvo. „Od svého nástupu k moci v roce 2000 Putin systematicky likviduje postsovětské demokratické instituce a rozdmýchává konflikty ve státech bývalého SSSR. Rozsáhlá agrese proti Ukrajině a vražda Alexeje Navalného ilustrují eskalaci hrozby na novou úroveň, neboť Putinův režim již neuznává žádná omezení pro porušování lidských práv a mezinárodních norem,“ varují akademici.