„Asi největší pozornost momentálně poutá případ rodilé Norky Silje Garmové, která požádala o udělení azylu v Polsku, protože jí ve vlasti hrozí, že jí odeberou i druhou dceru. O případu informovala jak norská média, tak i třeba Polský rozhlas nebo česká média. Její polský právník Jerzy Kwasniewski navíc potvrdil, že žádost o azyl vyřizoval několika dalším norským občanům. Se Silje a jejími spolupracovníky jsem delší dobu v kontaktu a měl jsem možnost seznámit se i s některými podrobnostmi případu. A opravdu jsem šokován, kam může systém ‚ochrany‘ dětí zajít,“ napsal úvodem Zdechovský.
Následně vypráví její příbeh, kdy Silje byla odebrána starší dcera Fröya kvůli udání jejího bývalého manžela, že vede chaotický způsob života. Víc se nikdy od Barnevernu nedozvěděla. Desetileté děvče smí vidět až v jejích 18 letech. „Měli jen své nikdy neprokázané domněnky – podobně, jako v případu Evy Michalákové. Přesto Silje ještě v těhotenství s druhým dítětem oznámili, že jí odeberou i druhou dceru, a to i přesto, že časté a pravidelné krevní testy neprokázaly ani nadužívání obyčejného brufenu,“ zmínil Zdechovský, neboť manžel Silje totiž poukazoval i na to, že žena bere léky proti bolesti.
Média pak ke kauze uvádějí, že Silje je vzdělaná a dobře situovaná. „Navíc pochází z rodiny norského politika, který dlouhou dobu systém hájil. I on už však změnil názor,“ konstatuje Zdechovský a dodává, že polské úřady již potvrdily, že se žádostí zabývají.
Polští politici i novináři pak podle jeho slov upozorňují na to, že odebírání dětí v Norsku je „epidemickou záležitostí“. „Právě obrovská míra tohoto jevu svědčí o systémovém porušování lidských práv v Norsku, což je základní předpoklad udělení azylu,“ dodal europoslanec. K Evropskému soudu pro lidská práva se pak podle jeho slov loni dostalo hned 9 případů.
Zdechovský si pak všímá také slov poslance Mortena Orslaa Johansena, jenž přiznal, že Barnevern je stát ve státě. „Jeho jediným cílem je co nejvíce neohlášených akutních odběrů dětí,“ podotkl Johansen. Nelíbí se mu, že nejen pro samotný odběr, ale i pro další trvalé umístění dětí u pěstounů jednoduše nemusí být naprosto žádné důkazy, stačí „my si myslíme“ či „podle našeho zhodnocení situace“, kdy samozřejmě není možná žádná revize.
Původní text ZDE
„Poslanec Johansen dále také ostře zkritizoval policii, která skáče, jak Barnevern zapíská. Barnevern totiž klidně na akutní odběr jen tak povolává 4 policisty na 7 hodinové hlídání vstupu do domu za asistence dalších 2 policejních patrol,“ píše Zdechovský se slovy, že poslanec slíbil, že se v následujícím volebním období hodlá tématu intenzivně věnovat.
Závěrem pak Zdechovský zkonstatoval, že stoupající národní i mezinárodní kritika postupů Barnevernu je už natolik silná, že ministryně Horne slíbila, že „už děti krást nebudou“. „Vydá kvůli tomu zpřísnění zákona o tom, že Barnevern musí dělat vše pro to, aby se děti navracely k rodičům, kdy bude chtít vidět důkazy, že tak skutečně činí. V novém zákonu má také být, že nebude stačit jen podat ‚zprávu o znepokojení‘. Zpráva bude muset obsahovat důkazy pro jejich tvrzení a zdůvodnění, proč ji posílají,“ dodal.
„Osobně jsem však přesvědčen, že dokud neodeberou Barnevernu pravomoce k zmiňovaným akutním odběrům dětí a nezavedou možnost přezkoumání případů, jsou jakékoliv dílčí změny, vydávání obrovských financí na školení a nové zákony zbytečné,“ uzavřel.
Tomáš Zdechovský
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
_profil_top.jpg)
