"Vměšovat se do jednotlivých případů a instruovat pracovníky ochranné služby není úkolem politiků," citovala předsedkyni norské vlády ruská agentura TASS. "To je důležité. Norské zákony kromě toho nemohou chránit práva toho či jiného dítěte v menší míře než práva jiných dětí, jen na základě toho, že jejich rodiče mají občanství cizí země. Byla by to diskriminace," uvedla Solbergová.

Děti musejí mít stejná práva nezávisle na tom, odkud jsou

V otázkách ochrany práv dětí nedělají norské zákony žádný rozdíl mezi norskými dětmi a dětmi, které mají cizí občanství, pokračovala premiérka. "Děti musejí mít stejná práva nezávisle na tom, odkud jsou a čím jsou jejich rodiče. Kroky, nezbytné pro ochranu zájmů dětí, se podnikají po vyhodnocení situace v rodině, což je úkolem pracovníků ochranné služby. Oprávněnost přijatého rozhodnutí pak posuzuje nezávislá komise, které předsedá soudce," konstatovala podle ruské agentury Solbergová.

Norská sociální služba v květnu 2011 odebrala dva syny Češce Evě Michalákové. Bratři žijí odděleně u pěstounů, matka chce ale syny vídat a dostat je do péče. Pokud by se to nepovedlo, žádá o děti její sestra. O kauze už jednal i český Parlament a premiér Bohuslav Sobotka poslal norské premiérce dopis. Ministerstvo zahraničí předalo norské velvyslankyni už dvě verbální nóty, což je silný diplomatický nástroj. V první nótě nabídla Česká republika dohled nad rodinou i kontakt na český úřad. Norská strana odpověděla také nótou a projevila o kontakt zájem. Ve druhé nótě Česko žádá o konkrétní spolupráci. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka totiž neexistuje právní rámec, který by instituce z obou zemí spolupracovat přiměl, proto by měli pomoci politici. Norská velvyslankyně v České republice uvedla, že norská vláda podnikne kroky pro usnadnění kontaktu úřadů.

Nepochopení mezi rodiči a ochrannou službou

Ruská agentura si projevu norské premiérky všímá kvůli poměrně častým případům odebrání dětí ruským rodičům v Norsku. Naposledy loni v říjnu odvezli pracovníci Barnevernetu šestileté ruské dítě přímo ze školy, aniž předem informovali rodiče. Až nyní, po dvou soudních stáních, se podle TASS objevila naděje, že se dítě do rodiny vrátí. Oba rodiče mají ruské občanství.

"Ruští i norští experti upozorňují, že služba (Barnevernet) své pravomoci ne vždy využívá správně, zejména v případech cizineckých rodin," uvádí TASS. "Nepochopení mezi rodiči a ochrannou službou, dané kulturními rozdíly, se může stát příčinou vážných potíží. Mnohá rozhodnutí Barnevernetu navíc závisejí na jeho konkrétních pracovnících a na jejich kvalifikační úrovni," uvedla ruská agentura.

Solbergová v projevu nejmenovala konkrétní případy. Zmínka ve zprávě agentury TASS není ani o kauze Michalákových.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.