Jan Berwid-Buquoy se rozhodl stejným způsobem, jako kdysi rozebral osobnost Václava Klause, rozebrat tentokrát i osobnost Miloše Zemana. A vzal si na pomoc i knihu, kterou napsal Zeman sám, „Jak jsem se mýlil v politice“.

Jeden z nejdůležitějších osobnostních rysů prezidenta Zemana je podle Berwida-Buquoye alkoholismus. Ten totiž v mnohém formoval jeho kariéru, což dokazuje citací ze Zemanovy knihy. „Uvědomuji si, že když mluvím o alkoholismu druhých, musím se vyrovnat s tvrzením některých našich publicistů o alkoholismu vlastním. Konstatuji tedy, že alkohol v jakékoli poživatelné formě mám rád...“ Becherovka a slivovice však nejsou jediným Zemanovým hříchem. „Prezident se sám přiznává: Vyžunknu všechno, co je cítit lihem!“ míní politolog a dodává, že Zeman získal lidovou přezdívku „LihOvar“.

„Po vynikajícím filozofovi, prezidentu ‚osvoboditeli‘, T. G. Masarykovi, nastoupil politický selhávač a charakterní slaboch Edvard Beneš,“ píše Berwid-Buquoy a stejnou paralelu dělá mezi Havlem, „osvoboditelem“ a „charakterovými slabochy“ Klausem a Zemanem. Následně připomíná, že na rozdíl od Havla byli jak Klaus, tak Zeman velmi pevně zakořeněnými strukturami KSČ.

„Zeman vstoupil úspěšně do KSČ a Klaus se o totéž několikrát pokoušel neúspěšně. Byl odmítnut nikoli z hlediska ideologického, nýbrž charakterového. Prý jde o pragmatického oportunistu, jenž by členství v KSČ zneužíval pro svůj vlastní prospěch a kariéru,“ píše Berwid-Buquoy o Klausovi a dodává, že Zeman činil totéž, ale prošlo mu to, o čemž mimo jiné Zeman psal i ve své knize.