Hybridním hrozbám, které ohrožují naši zemi, chce věnovat velkou pozornost i rodící se vláda Petra Fialy. Na svém facebooku na to upozornila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Konvenční vedení válek nahradily hybridní útoky. A my musíme být připraveni těmto hrozbám čelit!“ uvádí.
Připomíná, že v minulém volebním období v Poslanecké sněmovně iniciovali vznik stálé komise pro hybridní hrozby, která spolupracuje s experty na bezpečnost a vojenské zpravodajství. Díky tomu komise navrhla konkrétní kroky, jak zvýšit naši obranyschopnost vůči hrozbám, které sice nejsou na první pohled vidět, ale nejsou o nic míň nebezpečné.
Sněmovní komisi pro hybridní hrozby velmi prosazovala poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová, pro kterou je již od roku 2014 varování před nebezpečím z Ruska hlavním politickým tématem. Ještě letos v srpnu u Václava Moravce Langšádlová hovořila o tom, že centrem ruského (a čínského) vlivu v republice je prezident Miloš Zeman.
Na práci sněmovní komise pro hybridní hrozby chce Pekarová Adamová nyní navázat. „Díky tomu bude nová vláda brát hybridní hrozby konečně vážně. Na rozdíl od stávající vlády, která až v roce 2019 objevila Skype, my si pochopitelně uvědomujeme, že ruští hackeři nebudou čekat, až jejich existenci přestaneme brát na lehkou váhu,“ ujišťuje Pekarová Adamová.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Hybridní válka – slovo desetiletí
Hybridní válka je oblíbený pojem posledních let, především v bezpečnostních strukturách. Definuje se jako útok vedený kombinací nevojenských a vojenských prostředků s cílem přinutit protivníka (obvykle nějaký stát) ke krokům, jež by sám o sobě neučinil.
Hlavními nástroji jsou právě nevojenské prostředky v podobě psychologických operací a propagandy, ekonomických sankcí, embarg, či kriminálních nebo teroristických aktivit. Vojenské operace útočníka jsou vedeny proti celé společnosti a zejména proti jejím politickým strukturám, proti orgánům státní správy a samosprávy, ale také proti ekonomice státu, morálce obyvatelstva a ozbrojeným silám.
Experti se shodují, že nejlepší způsob, jak čelit hybridním hrozbám je posílení schopnosti státu plnit jeho základní funkce a tím i posilovat loajalitu občanů ke státu. Evropa podle nich čelí intenzivně novému druhu hybridních bezpečnostních hrozeb posledních sedm let, a to od války na Ukrajině. Hybridním útočníkem má celou dobu být Rusko.
- Původní zdroj ZDE
Už na Ukrajině podle expertů Rusko nasadilo kromě vojáků také nástroje ekonomické, informační a kybernetické války, a to jak v kyberprostoru Ukrajiny a Ruska, tak i Západu. Jak zmiňuje i i příslušné heslo na Wikipedii, Rusko využívalo v tomto konfliktu tzv. novou propagandu, která má úkol nikoliv přesvědčit protivníka, ale znejistit ho v tom, čemu může a nemůže důvěřovat.
Mnoho bojovníků proti ruskému vlivu hovoří o tzv. Gerasimovově doktríně, která má být teoretickým základem ruské hybridní války. Hojně s tímto termínek šermuje například bývalý europoslanec Jaromír Štětina nebo datový analytik František Vrábel. Odborník na Rusko a východní Evropu Mark Galeotti, který s termínem kdysi přišel, se však od jeho současného užívání distancuje a říká, že pojem Gerasimovova doktrína by neměl být vůbec používán.
„Skoro všude můžete najít učence, komentátory a zákonodárce, jak mluví o hrozbě Gerasimovovy doktríny, pojmenované podle ruského náčelníka štábu, která hrozí Západu. Je to nový způsob, jak vést válku, rozšířená teorie moderního boje nebo dokonce vize totální války,“ vysvětloval. Galeotti dodává, že dotyčná doktrína vůbec neexistuje. „A čím déle budeme předstírat, že ano, tím déle nebudeme chápat, jakou reálnou, ale odlišnou výzvu Rusko představuje.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
