Noveský: Nechci slevu zadarmo aneb Zbavme se v energetice toho kvalitního a laciného

Proč tvrdíte, že likvidace dolů na hnědé uhlí je zločin? Není to příliš silné tvrzení?

Je to spíše velmi slabé tvrzení. Uhlí je opravdu jedno z mála českých nerostných bohatství. A současná likvidace hnědouhelných dolů v Severních Čechách zatápěním je skutečný zločin. Hnědouhelné doly potřebuje mít funkční česká energetika alespoň do doby, než se dostaví dva jaderné bloky v Dukovanech a dva v Temelíně. Ty zásoby hnědého uhlí budou stejně zhruba v té době vytěženy. Ale vzhledem k tomu, že pod hnědým uhlím jsou těžitelné další velmi vzácné horniny, které budeme těžit my nebo příští generace, nelze je ani pak znehodnotit zatopením.

Ale prý je to s černým uhlím jinak. Je ho opravdu stále dost velká zásoba?

Na Severní Moravě je celkem 10 miliard tun geologických zásob nejkvalitnějšího černého uhlí. Jenom v ostravsko-karvinské části hornoslezské pánve zůstalo z původních 3 miliard tun, těžených od roku 1782, ještě více než 2 miliardy tun koksovatelného a energetického černého uhlí, které dnes lze těžit ekonomicky smysluplně a které by proto žádný národohospodář a ekonom nikdy nedovolil odepsat.

OKD bylo rozkradeno „privatizací“ Zdeňka Bakaly, který dokonce prodal horníkům střechy nad hlavou a který přivedl OKD v letech 2016–2017 ke krachu. Přesto OKD stále těžilo cca 5 milionů tun ročně. Naštěstí OKD tehdy zachránil Andrej Babiš a OKD opět vydělávalo a dodávalo koksovatelné uhlí zejména do Arcelor Mittal (později Liberty Ostrava), Moravia Steel (Třinecké železárny) a U.S. Steel Košice. Dokonce i v období Fialovy vlády, která se úspěšně snažila uhlí v ČR zlikvidovat, OKD slušně vydělávalo, např. v roce 2023 vytěžilo 1,9 milionu tun a vydělalo 2,9 mld. Kč, a ještě i v roce 2024 vytěžilo 1,2 milionu tun a vydělalo 400 milionů Kč.

Poslední dvě rány do vazu uštědřily OKD:

– krach společnosti Liberty Ostrava, kterou dorazil pan Gupta, který mj. zůstal ČR dlužen 1,2 miliardy Kč a který navíc ukradl povolenky za 5 miliard Kč. Tím klesla spotřeba koksovatelného černého uhlí. K likvidaci Liberty Ostrava panu Guptovi, bohužel, tleskal i tehdejší ministr průmyslu a obchodu, zvaný dle své odbornosti, „závětrný Pepa“,

– a v roce 2025 společnost ČEZ zastavením elektrárny Dětmarovice, která každoročně spalovala až 2,3 milionu tun černého energetického uhlí.

Když byla těžba černého uhlí zastavena, proč by se doly neměly zatopit?

Řízené zatápění, a tedy likvidace černouhelných dolů na Ostravsku, s cílem trvale znepřístupnit 10 miliard tun geologických zásob nejkvalitnějšího černého uhlí, je fatálním zločinem na současné i na příštích generacích. Ostravsko-karvinský revír byl historicky, v předpředminulém století, navržen jako systém s trvalým čerpáním důlních vod. V podzemí byly vybudovány vodní jámy a překopy, které propojují celý revír do několika čerpacích uzlů. Cílem byla ochrana povrchových a podzemních vod, včetně zdrojů pitné vody, a tím prevence důlních škod na povrchu.

Zastavení systematického čerpání důlních vod je strategická chyba. Dojde k rychlému zatápění dolů, a tím k nerovnoměrným deformacím na povrchu, ať již zvodnatěním či nabobtnáním hornin. Co to způsobí ve frekventovaných částech měst nad zavřenými doly, si umějí odborníci, ale i laická veřejnost, představit. Nějaký katastrofický film s propady či vyzdvižením terénu asi každý z nás někdy viděl. Do toho je potřeba navíc vidět i riziko nekontrolovatelného úniku důlního plynu, zejména metanu, na minimálně 60 km² území nad zavřenými doly.

A někdy v budoucnu, až se bude opět v ČR rozvíjet průmyslová výroba, bude nutno obnovit těžbu koksovatelného černého uhlí, což v zatopením zničených dolech nebude možné. Ale bez černého koksovatelného uhlí nelze v ČR ekonomicky vyrábět železo a uhlíkaté oceli a dovozy z různých zemí, jako Bahrein, Jižní Korea, Rusko či Čína, nejsou řešením. Navíc je a bude černé uhlí chemickou surovinou, o kterou nesmíme budoucí generace připravit.

Opravdu neexistuje náhrada uhelných elektráren, když Fialova vláda schválila bezproblémový konec uhlí v roce 2033 a jeho nahrazení obnovitelnými zdroji?

To rozhodnutí bylo pouze ideologické, motivované pouze snahou pana Fialy být pochválen v Bruselu. Ve skutečnosti uhelná komise doporučila vládě konec uhlí v roce 2038, i když věděla, že i to je příliš brzo. Nahrazení stabilních ekologizovaných uhelných elektráren občasnými, tzv. obnovitelnými, zdroji je nereálné, právě kvůli jejich občasné výrobě, závislé pouze na rozmarech počasí. Paradoxně i proto byl za poslední desetiletí ve světě absolutní nárůst spotřeby fosilních paliv sedmkrát větší než růst větrné a solární energie dohromady (viz Statistický přehled světové energetiky z roku 2025).

Čím by se měla elektřina dle vás zdražit, když zelení ekologové tvrdí, že obnovitelné zdroje jsou nejlacinější?

Právě těmi „nejlacinějšími“ občasnými zdroji. Jako by nestačilo, že čeští spotřebitelé jsou okrádáni podvodným, spekulativním vytvářením „tržních“ cen na burze, díky neschopnosti (či úmyslu?) státních orgánů.

Opravdu může někdo se zdravým rozumem tvrdit, že např. občasná elektřina ze solárních elektráren z roku 2010 vykupovaná letos za dotovanou cenu 16,70 Kč/kWh nebo občasná elektřina z větrníků letos vykupovaná za 2,90 Kč/kWh (dle ceníku ERÚ) nebo budoucí cena 3,20 Kč/kWh (cena dle aukce MPO) je nejlacinější?

Opravdu je 16,70 Kč/kWh nebo 3,20 Kč/kWh za občasnou elektřinu méně než cena za stabilní elektřinu vyrobenou z jádra za 0,247 Kč/kWh (info ČEZ), navíc bez povinnosti platit zlodějské povolenky CO₂?

Nebo si opravdu někdo myslí, že 16,70 Kč/kWh nebo 3,20 Kč/kWh je méně než cena stabilní elektřiny vyrobené z uhlí za 0,41 Kč/kWh, a to i když se k ní připočte nesmyslná bruselská povolenková daň CO₂ ETS1 ve výši 1,75 Kč/kWh, tedy celkem za 2,16 Kč/kWh (info ČEZ)?

Občasné, tzv. obnovitelné, zdroje v českých podmínkách proto ve skutečnosti patří mezi ty nejdražší zdroje vůbec a bez dotací prostě nefungují. Již pouze samotná dotovaná výkupní cena občasné elektřiny je násobkem výrobní ceny trvalé elektřiny, ale ve skutečnosti je tato dotovaná výkupní cena pouze částí nákladů na občasné (obnovitelné) zdroje, které musejí platit čeští spotřebitelé. Tyto občasné zdroje se totiž musejí zálohovat, když nesvítí slunce a nefouká vítr, např. dieselovými zdroji, plynovými zdroji, v krajním případě alespoň drahými krátkodobými bateriovými úložišti. Navíc vyžadují občasné zdroje drahé úpravy distribučních sítí. A to vše zdražuje provoz každé elektrizační soustavy, a tedy dále to zdražuje cenu elektřiny pro spotřebitele. Kromě toho zálohování občasných zdrojů popírá i vlastní zelenou ideologii, protože se na to používají stálé zdroje fosilní, o čemž jejich protagonisté neradi slyší. Je to ale technická realita. Tvrzení zelených o lacinosti a ekologičnosti občasných zdrojů je proto docela obyčejný podvod.

Společností rezonují větrníky, když různí obchodníci slibují hory a doly za umístění obřích větrníků. Vy jezdíte s kolegou Beranem z vašeho think-tanku Energie není luxusní zboží, proč to děláte?

Cítíme to jako občanskou povinnost. Jsme energetici a kromě poškození krajiny a životního prostředí jsou tyto občasné zdroje velkým ohrožením energetické bezpečnosti ČR a navíc hrozí dalším zdražením regulované části faktur za elektřinu. Je to v podstatě nový mnohamiliardový tunel, tentokráte větrníkový, na české finance, i když dosud ještě ani neskončil solární tunel z roku 2010, který stojí daňové poplatníky cca 28 miliard Kč každý rok a má trvat až do roku 2030.

Je pravda, že to Evropská unie nařídila akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje?

Ano, ale zásadně jinak, než je Fialova vláda implementovala mj. do zákona č. 249/2025 Sb. Kupodivu se Evropská unie směrnicí RED III (směrnice č. 2023/2413) snažila chránit zemědělskou půdu, a tedy přírodu a životní prostředí, na rozdíl od Fialovy vlády. Směrnice RED III totiž výslovně požadovala pro akcelerační zóny nalezení jinak nepoužitelných ploch, např. průmyslových areálů, skládek, střech, apod. Česká snaha umisťovat hlučící a blikající čtvrtkilometru vysoké ocelové obludy i na zemědělskou půdu nedaleko lidských obydlí je proto v přímém rozporu s RED III.

Jaké vidíte další problémy s umisťováním větrníků?

Ničení krajinného rázu a poničení symbolů české státnosti. Například větrníky, které chtějí čerpači dotací umístit mezi města Vlašim a Trhový Štěpánov a obce Rataje a Římovice svojí celkovou výškou 207,5 metru nad terénem převyšují i posvátnou horu Blaník, která je nad zdejším terénem ve výši 188 metrů!

Stejně jako chystané obří větrníky v Ralsku, Mimoni, Osečné a okolí, které zastíní i Bezděz. Nebo větrníky ve Věžkách, které zničí panorama Kroměříže. Stejně jako větrníky na Vysočině v okolí Pelhřimova a další a další větrníky po celé České republice, které jako rakovina zničí krásnou českou a moravskou krajinu, kterou nám dosud cizinci závidí.

Česká republika je prostě pro tato až čtvrtkilometrová větrníková monstra příliš malá a příliš hustě osídlená! Ostatně i v Německu již trvají na tom, že minimální vzdálenost větrníků od obydlí je desetinásobek jejich výšky, a to používají menší větrníky.

Já osobně bych omezil výšku větrníků na max. celkovou výšku 70 metrů, což je největší výška stožárů velmi vysokého napětí, a požadoval bych souhlas všech obcí v okolí 15–20 km od větrníku.

Já jsem ale zaznamenal velikou chválu od Svazu moderní energetiky na směrnici RED III a její implementaci v ČR: „Odstranění byrokratických překážek pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie umožní zrychlit schvalování solárních a větrných elektráren. V Česku dnes trvá získat povolení pro výstavbu větrné elektrárny i 10 let. Nová pravidla zkrátí lhůty na rok v akceleračních zónách a dva roky mimo ně. Nařízení RED III dává silný impulz k rychlejší náhradě uhelných zdrojů a podpoří přístup spotřebitelů k levné zelené energii,“ komentuje rozhodnutí Rady EU Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Je to jejich obrovský kšeft, proto ho chválí, a proto lžou i o levné zelené energii. Pouze doufám, že oslavné ódy pana Sedláka nedopadnou tak negativně, jako posledně. Tehdy, v únoru 2013, se právě na základě udání Zuzany Musílkové, výkonné ředitelky České fotovoltaické průmyslové asociace a Martina Sedláka, výkonného ředitele Aliance pro energetickou soběstačnost, rozjel doslova „hon na čarodějnice“, díky kterému donedávna byli kriminalizováni nepohodlní investoři do solárních elektráren.

V poslední době proběhlo několik referend, které odmítly umístění větrníků v katastru měst a obcí, jak to vnímáte?

Vnímám to jako přirozenou legitimní obranu měst a obcí. V mnoha městech a obcích se slušnému a neuplacenému starostovi nepodařilo hned usnesením zastupitelství odmítnout nabídky developerů či přímo čerpačů dotací. Demokraticky proto starosta umožnil svým občanům rozhodnout se v referendu, zda jim poškození krajiny a životního prostředí stojí za těch „třicet stříbrných“. A protože chtěli informovat občany, aby věděli, o co se vlastně jedná, oslovili různé odborníky, např. ornitology, lesníky, ochránce životního prostředí, památkáře i energetiky, tedy např. kolegu Berana a mě.

Bohužel, ale některé menší obce s malým rozpočtem neodolaly slibům developerů či investorů-čerpačů dotací o finanční výpomoci. Na to, že to poškodí krajinu a životní prostředí nejen v jejich obci, ale i v obcích a městech sousedních, neberou ohled. Na mnoha místech v tom hrají svou roli i sociálně vyloučené skupiny obyvatel, pro které je toto vítaným příspěvkem k sociálním dávkám.

Opravdu tedy nelze nahradit uhelné elektrárny v ČR obnovitelnými zdroji?

Krásný zelený sen, ale nereálný. Solární elektrárny v zimě vyrábějí velmi málo. Např. v I. čtvrtletí roku 2025 vyrobily solární elektrárny z 18 % celkového instalovaného výkonu české energetiky pouze 3,3 % vyrobené elektřiny v ČR. A to přesto, že veškerá jimi vyrobená elektřina musela být přednostně vykoupena, přestože (či protože?) je bezkonkurenčně nejdražší. Solární elektrárny z roku 2010 měly v roce 2025 silně dotovanou výkupní cenu 16,36 Kč/kWh.

Pokud ale někdo tvrdí, že naopak větrníky vyrábějí především v zimě a lacino, ať zkusí vysvětlit, že např. v I. čtvrtletí roku 2025 vyrobily větrníky ze 2 % celkového instalovaného výkonu české energetiky pouze 0,8 % vyrobené elektřiny v ČR? A to přesto, že veškerá jimi vyrobená drahá elektřina musela být přednostně vykupována za 2,47 až 2,71 Kč/kWh. To vše jsou data ERÚ, která by mohli příznivci solárů a větrníků znát.

Náhrada laciných a stabilních uhelných zdrojů, které vyrábějí cca 40 % české elektřiny občasnými a předraženými solárními či větrnými zdroji, tzv. obnovitelnými, je pouhá utopie a podvod na spotřebitelích.

Navíc zavíráním uhelných elektráren se definitivně zastaví i těžba uhlí, a tedy i dodávky uhlí do tepláren, které budou muset přejít např. na dražší plyn. Tím se zvedne i cena tepla.

A to nikdo neřeší další problémy, které by odstavení uhelných elektráren způsobilo. Jedná se např. o drastické snížení produkce popílku a strusky, které jsou nezbytnou složkou při výrobě cementu a betonu. Nedostupnost energosádrovce, který vzniká při odsiřování uhelných elektráren a který je klíčovou surovinou pro sádrokarton, sádrové stavební hmoty apod. Ale ono to vlastně asi ani nebude tolik vadit, protože bez elektřiny se, bohužel, stejně asi nic stavět nebude…

A vaše doporučení na závěr?

Česká energetika má naštěstí stále velmi lacinou, kvalitní a ekologickou výrobu elektřiny z jádra a z uhlí. Musíme si vytvořit energetický, ekonomicky přijatelný, mix bez jakékoliv ideologie a podle toho řešit povolování zdrojů laciných stabilních i drahých občasných. Musíme zachovat uhelné doly pro další generace, i pokud v nich momentálně nebudeme těžit.

Bude sice velmi těžké dostat se z likvidačního systému povolenek ETS1 a ETS2, ale je to nezbytné. Zrušit zákon č. 249/2025 Sb. a nahradit ho novým zákonem dle RED III nakonec asi bude ten nejmenší problém.

Ing. Bc. Ivan Noveský pracuje v energetice 48 let, mj. stavěl podzemní zásobníky zemního plynu na Jižní Moravě, v roce 2001 zakládal Energetický regulační úřad (ERÚ) a v letech 2016/2017 byl 1. místopředsedou ERÚ. Nyní je předsedou Institutu pro energetiku, který zakládal v roce 2019 a je členem think-tanku Energie není luxusní zboží.