Novinář vzpomíná, jak skončil po roce 68 u lopaty po obvinění z pravičáctví

21.08.2012 6:44 | Zprávy

PŘÍBĚH V těchto dnech si připomínáme výročí příchodu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Když k ozbrojenému zásahu před 44 lety došlo, mnozí, pokud nebyli dostatečně loajální tehdejší komunistické straně a vnímali přítomnost vojáků na našem území jako okupaci, stali se z nich nepohodlní občané a skončili takzvaně „u lopaty“. Své o tom ví i Bohuslav Matyáš z Otrokovic na Zlínsku, někdejší redaktor olomouckého okresního listu Stráže lidu, působící také v olomouckém studiu Čs. rozhlasu Ostrava.

Novinář vzpomíná, jak skončil po roce 68 u lopaty po obvinění z pravičáctví
Foto: Ústav pro soudobé dějiny
Popisek: Intervence vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu1968

Stráž lidu (SL) byly noviny, které v té době vycházely jako obdeník vydávaný Okresním výborem Komunistické strany Československa (OV KSČ) v Olomouci. Od počátku jejich existence, tedy od roku 1920, se jednalo o politický list šířící politické názory. Po rozkolu uvnitř Československé sociálně - demokratické strany dělnické, byly pak tyto noviny od roku 1921 plně v rukou komunistů. V důsledku pádu cenzury a během budování takzvaného socialismu s lidskou tváří v šedesátých letech minulého století, začaly na stránky tohoto listu pronikat i různé polemiky, názory a komentáře hodnotící činnost okresního výboru a KSČ a posléze i přítomnost okupačních vojsk.

Úspěšnou práci Stráže lidu narušil pravicový oportunismus

Právě jeden z článků, který připodobňoval okupační vojska k potkanům a jehož autor není dosud známý, vyvolal v tehdejším Severomoravském kraji velký rozruch a v pozdějším období stranických a redakčních čistek v rámci takzvané normalizace, byl často zmiňován jako ukázka pravicových a protistranických tendencí. „Úspěšnou práci Stráže lidu narušil pravicový oportunismus v krizových letech 1968/69. Bylo to období zcela protikladné dějinám Stráže lidu. Bylo nutno zjednat rozhodnou nápravu a vrátit Stráž lidu na zásadní pozice marxismu-leninismu, proletářského a socialistického internacionalismu,“ píše se v jednom z článků, který vyšel u příležitosti oslav šedesátin SL v roce 1980.

Postupně vyházeli téměř všechny, zůstali jen pravověrní

A tak tedy pro šíření protistranických nálad ve společnosti (z pohledu KSČ) museli mnozí tehdejší redaktoři svá místa opustit. „Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy (ale věděli jsme, že je to prachsprostá ruská okupace) ještě jsme pár měsíců vzdorovali a snažili se zachovat si fazonu. Dokonce jsme většinou i věřili, že se leccos dá zachránit, že je potřeba se nevzdávat a držet pozice, nechtěli jsme vzít na vědomí, že jednotkou dočasnosti je 1 furt. Já bloud jsem se například nechal přesvědčit kamarády z redakce a z produbčekovského ideologického oddělení OV, abych vstoupil do KSČ, protože na členských schůzích základní organizace na OV je jich málo, potřebují posílit řady, aby přehlasovali staré struktury,“ řekl ParlamentnímListům.cz novinář Bohuslav Matyáš, který do SL nastoupil počátkem roku 1968.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Kupka

Proč by se Ukrajina měla vzdát svého území?

Jde přeci o princip, proč ustupovat agresorovi? A proč vám taky píšu je, že nechápu, jak jste to myslel, že bude Ukrajina válčit o své zájmy do posledního Čecha či Slováka. Vždyť přeci ČR žádné vojáky do boje na Ukrajinu nevysílá, co vím, tak tam šlo válčit jen pár lidí dobrovolně a vláda ani vojáky...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Binec místo ordnungu. Čeští pracovníci o Německu, kam projedou přes kontroly

4:46 Binec místo ordnungu. Čeští pracovníci o Německu, kam projedou přes kontroly

Důslednější kontrola na německo-českých hranicích je pravděpodobně jen začátek. Čeká nás horké léto,…