Rafi míní, že Obamovo tvrdošíjné hájení dohody s Íránem je důsledkem nové strategie Spojených států v oblasti Blízkého východu. „V podstatě tím Američané říkají, že neexistují trvalí přátelé nebo nepřátelé a nejdůležitější pro ně jsou národní zájmy. V pečlivě připraveném projevu Obama připomněl válku v Iráku a řekl, že dohoda s Íránem by měla právě takovým konfliktům v budoucnosti zabránit. Prohlásil, že Spojené státy měly na výběr mezi diplomatickým řešením a válkou, která by jednou jistě přišla. Kterou válku měl ale prezident na mysli? S Íránem k ní patrně nedojde a Spojené státy svoji měrou přispívají k vytvoření jakési kontrolované nestability na Blízkém východě,“ míní významný analytik a publicista.

Podle Rafiho je však zřejmé, že Spojenými státy uzavřené bezpečnostní obranné dohody příliš s protiválečnými postoji Obamy nekorespondují. „Prezident nezmínil ve svém projevu nic o současné realitě na Blízkém východě. Neřekl, že sice nedojde k válce mezi USA a Íránem, ale může v regionu dojít k mnoha jiným konfliktům. Třeba v souvislosti s tím, jak Američané doslova krmí po moci prahnoucí arabské státy svými zbraněmi k údajnému udržení jejich bezpečnosti,“ píše Rafi a dodává, že tento fakt byl viditelný při návštěvě amerického ministra zahraničí Johna Kerryho na setkání států Perského zálivu. „Washington po jednáních v Doha avizoval, že zvýší objem obchodu s Katarem, Saúdskou Arábií a dalšími regionálními velmocemi. Kerry se také po jednání se šesti svými protějšky také nechal slyšet, že by Spojené státy měly se státy Perského zálivu sdílet zpravodajské informace a zvýšit počet společných vojenských cvičení,“ uvádí Rafi.