Rafi míní, že Obamovo tvrdošíjné hájení dohody s Íránem je důsledkem nové strategie Spojených států v oblasti Blízkého východu. „V podstatě tím Američané říkají, že neexistují trvalí přátelé nebo nepřátelé a nejdůležitější pro ně jsou národní zájmy. V pečlivě připraveném projevu Obama připomněl válku v Iráku a řekl, že dohoda s Íránem by měla právě takovým konfliktům v budoucnosti zabránit. Prohlásil, že Spojené státy měly na výběr mezi diplomatickým řešením a válkou, která by jednou jistě přišla. Kterou válku měl ale prezident na mysli? S Íránem k ní patrně nedojde a Spojené státy svoji měrou přispívají k vytvoření jakési kontrolované nestability na Blízkém východě,“ míní významný analytik a publicista.
Podle Rafiho je však zřejmé, že Spojenými státy uzavřené bezpečnostní obranné dohody příliš s protiválečnými postoji Obamy nekorespondují. „Prezident nezmínil ve svém projevu nic o současné realitě na Blízkém východě. Neřekl, že sice nedojde k válce mezi USA a Íránem, ale může v regionu dojít k mnoha jiným konfliktům. Třeba v souvislosti s tím, jak Američané doslova krmí po moci prahnoucí arabské státy svými zbraněmi k údajnému udržení jejich bezpečnosti,“ píše Rafi a dodává, že tento fakt byl viditelný při návštěvě amerického ministra zahraničí Johna Kerryho na setkání států Perského zálivu. „Washington po jednáních v Doha avizoval, že zvýší objem obchodu s Katarem, Saúdskou Arábií a dalšími regionálními velmocemi. Kerry se také po jednání se šesti svými protějšky také nechal slyšet, že by Spojené státy měly se státy Perského zálivu sdílet zpravodajské informace a zvýšit počet společných vojenských cvičení,“ uvádí Rafi.
„Mluvili jsme o možnosti zvýšit počet vojenských cvičení. To je příklad toho, jak bychom podle našeho společného názoru mohli zvýšit bezpečnost regionu a posílit vzájemnou spolupráci,“ cituje Rafi Kerryho a poukazuje na rozpory v zahraniční politice USA. „Na jedné straně Obamova administrativa zdůvodňovala, že podepsala dohodu s Íránem, aby zabránila válce, a na straně druhé bude dodávat zbraně jeho nepřátelům. Jde o jasný příklad dualismu a ukazuje se, že Spojené státy skutečně usilují o vytvoření již zmíněné kontrolované nestability v regionu. Jedině tak může Washington využít své vztahy se dvěma soupeřícími bloky najednou,“ poukazuje Rafi a míní, že účelem Kerryho návštěvy v Doha bylo přesvědčit šestici států Perského zálivu o proveditelnosti dohody s Íránem. „Zdá se, že získal sice opatrný, ale přece jenom souhlas. Jeho cena a následné důsledky mohou být v dlouhodobém horizontu značně nejisté.“
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Někteří analytici podle Rafiho upozorňují, že na dohodě mezi USA a Íránem by mohly značně vydělat dodavatelé vojenské techniky. Washington se totiž snaží uklidnit státy Perského zálivu tím, že jim nabídl dodat vojenské systémy ve výši šesti miliard. „Teoreticky by dohoda s Íránem mohla vést ke snížení napětí v regionu, a tedy následnému snížení poptávky po zbraních. Ovšem v praxi by spíš mohla dohoda vést k opačnému trendu,“ cituje Rafi Williama Hartunga z Centra pro mezinárodní politiku ve Washingtonu. Ze statistického hlediska těží americký vojenský průmysl a ekonomika země vůbec z dodávek zbraní do oblasti Perského zálivu poměrně viditelně. „Podobně slibné obchody ale mohou očekávat američtí zbrojaři i od Íránu, který bude po ukončení sankcí hladový po nákupu zbraní,“ píše Rafi a uvádí další příklad toho, jakým způsobem Spojené státy těží ze své strategie „kontrolované nestability“.
„Podle jedné zprávy Kongres schválil prodej zbraní do Izraele ve výši 1,9 miliard dolarů, aby tak vykompenzoval námitky izraelských politiků vůči jaderné dohodě. Vedle toho Kongres schválil další dohody z oblasti dodávek zbraní pro státy Perského zálivu. V případě Spojených arabských emirátů jde o 130 milionů dolarů a Saúdům dokonce dodají američtí zbrojaři vojenské systémy za 1,9 miliard dolarů. Přičemž další zakázky ve výši 1,75 miliard jsou v plánu,“ informuje Rafi a tvrdí, že díky této strategii Spojené státy pomáhají svému průmyslu a ekonomice, ale také získávají politickou podporu například pro jadernou dohodu s Íránem. „Obamova líbivá slova k dohodě s Íránem o omezení jeho jaderného programu proto ve světle těchto skutečností poněkud ztrácejí svůj smysl,“ uzavírá Salman Rafi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
