Důvodem protiústavní mezery v zákoně je podle Ústavního soudu dlouhé čekání na restituce. Nyní prý mohou soudy rozhodovat o jednotlivých majetkových nárocích. Podobně tomu bylo už v případě, kdy soudy nahrazovaly chybějící deregulaci nájemného.
Ústavní soud prý bedlivě sleduje dění kolem církevních restitucí. "Na druhé straně by bylo nemožné, aby Ústavní soud i nadále čekal, jak ten legislativní proces dopadne, protože pak by se na tom protiprávním vztahu sám spolupodílel," uvedl zpravodaj Stanislav Balík.
Ústavní soud došel k tomuto závěru na základě stížnosti farnosti z Nového Bydžova. Zde byl problém s tím, že pozemky byly zestátněny komunisty v roce 1949, v katastru je ale dál napsaná jako vlastník farnost.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan