ODS chce zrušit superhrubou mzdu. Vláda to ale podpořit nechce

02.09.2018 10:13

Návrh ODS na zrušení takzvané superhrubé mzdy a solidární daňové přirážky pro lidi s vyššími příjmy vláda ANO a ČSSD před zákonodárci zřejmě nepodpoří kvůli rozpočtovým dopadům. Vyplývá to z podkladů pro úterní schůzi kabinetu. Zatímco občanští demokraté předpokládají kvůli opatření pokles výběru daně z příjmů o 55 miliard korun ročně, Ministerstvo financí odhaduje propad o 20 miliard korun vyšší. Superhrubou mzdu prosadila v roce 2007 vláda Mirka Topolánka (ODS).

ODS chce zrušit superhrubou mzdu. Vláda to ale podpořit nechce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda vlády Andrej Babiš

Kabinet podle předběžného stanoviska uvede, že zrušení superhrubé mzdy pokládá za pozitivní krok vedoucí ke zjednodušení zdaňování příjmů. Vláda se k tomu zavázala i v programovém prohlášení. „Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů“.
 
Zaměstnancům by se podle návrhu ODS zdaňovaly jen hrubé mzdy, tedy bez navýšení o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Sazba daně by měla zůstat jako nyní na patnácti procentech. „Celkový očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 miliard korun, z toho dopad na státní rozpočet by byl cca 50 miliard korun. A na rozpočty obcí a krajů pak cca 25 miliard korun," stojí v předběžném stanovisku, které bude vláda v úterý schvalovat.
 
Kabinet připomene, že se zrušením suberhrubé mzdy chce zavést zdanění hrubé mzdy sazbou 19 procent. Místo solidární přirážky hodlá zavést druhou sazbu 23 procent. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla letos v dubnu, že příslušný návrh předloží až v příštím roce. Platit by měl od roku 2020.
 
Superhrubou mzdu zavedl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v roce 2007 prosadila v Parlamentu Topolánkova vláda. Základem daně pro zdanění příjmů ze závislé činnosti, tedy hlavně mezd zaměstnanců, je jejich hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatelů na zdravotní a sociální pojištění. Lidé s příjmem zhruba nad 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí z částky nad touto hranicí sedmiprocentní přirážku k dani z příjmů. Takzvané solidární zvýšení daně přinesla změna zákona z roku 2012, kdy ji prosadila vláda Petra Nečase (ODS).
 
„Koncept superhrubé mzdy byl zaveden s cílem zvýšit informovanost zaměstnanců o celkových nákladech zaměstnavatele spojených s vyplácením mezd. Tento cíl byl naplněn, je možné se vrátit k jednoduššímu konceptu zdanění hrubé mzdy," stojí v důvodové zprávě k návrhu poslanců ODS. Předkladatelé dále uvádějí, že zrušení daně ze superhrubé mzdy by přineslo zvýšení čistých mezd zaměstnanců o sedm procent. Zaměstnanci s měsíční hrubou mzdou 30.000 korun by podle ODS přinesla navrhovaná změna bez započtení vlivu slev na dani měsíčně 1530 korun.
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…