Malé strany vládní koalice mají problém. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti SANEP totiž tři z pěti vládních stran skončily se svými volebními preferencemi pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Kromě posilujícího hnutí ANO, rostoucích preferencí hnutí SPD a preferencí ODS, která tak zřejmě „luxuje“ své koaliční partnery, stojí za povšimnutí také stoupající hvězda Svobodných, kteří dosáhli 3,6 % a v aktuálních preferencích předstihli jak ČSSD, tak dokonce i TOP 09.
Foto:
Archiv Libora Vondráčka
Popisek: Předseda Svobodných Libor Vondráček
reklama
Zveřejněné výsledky aktuálních volebních preferencí tak pochopitelně potěšily předsedu Svobodných Libora Vondráčka. „Podobné preference v průzkumech nám naposledy vycházely okolo eurovoleb v roce 2014. Po 7 letech vlád, které se označovaly za pravicové, jsme na tom byli relativně nejlépe i ve volbách do Sněmovny v roce 2013, protože lidé toužící po opravdu pravicové politice hledali alternativu, která nebude dělat pravici špatné jméno,“ komentuje historickou paralelu Libor Vondráček, podle kterého naopak volby v roce 2017 a ještě více v roce 2021 motivaci těchto lidí zakryly. „Byly o snaze odstranit v cestě za vytouženou svobodou a lepšími zítřky pro naši ekonomiku Andreje Babiše, který pozornost na vše ostatní překrýval,“ je přesvědčený Vondráček.
Znamená zákaz mobilů ve školách izolaci od technologií? Podle mě ne a souhlasím s vámi, že digitální gramotnost nebo jak to nazvat je třeba rozvíjet, ale je třeba řešit i socializaci dětí, kterou dnes nahrazují právě telefony, tablety apod. a to podle mě není dobře.
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.