Po volbách by výběr šéfa správy chtěla ODS změnit tak, aby do volby mohli zasáhnout i poslanci. Kandidáti by například měli povinnost představit se sněmovnímu výboru, jak je to běžné u šéfů zpravodajských služeb. „Určitě k tomu přistoupíme po volbách, i když si to vyžádá změnu zákona,“ uvedl Stanjura. Finanční správa se podle něj po nástupu Janečka do funkce stala pouze represivním orgánem, který vybírá daně bez ohledu na to, zda oprávněně, či nikoli, napsala ČTK.

ODS v kritice vychází z analýzy ministerstva financí, podle níž finanční správa letos do konce července vydala 960 zajišťovacích příkazů na 1,17 miliardy korun. Loni to bylo 1561 zajišťovacích příkazů na 3,3 miliardy korun, o rok dříve 1605 příkazů na 3,6 miliardy korun. Na jednu firmu může správa vydat více zajišťovacích příkazů. V letošním roce se tak příkazy týkají 204 firem, za celý loňský rok to bylo 309 firem.

Problematika příkazů souvisí také s nahrávkou, na níž šéf ANO a exministr financí Andrej Babiš hovoří o společnosti FAU, která skončila po zásahu finanční správy v konkurzu. Do insolvence se FAU dostala loni v říjnu, o dva měsíce později ji soud poslal do konkurzu. Babiš byl tehdy ministrem financí. FAU má sklad pohonných hmot v areálu přerovské firmy Precheza, jež patří do holdingu Agrofert, který donedávna Babiš vlastnil.

Zajišťovací příkazy jsou ale podle Stanjury pouze vrcholem ledovce. Stanjura uvedl, že na vratkách podle otevřených zdrojů správa neoprávněně zadržovala stamiliony korun. Připomněl, že Janeček odmítal i kontrolu takzvaných jednokorunových dluhopisů, které před nástupem do vysoké politiky nakoupil od své někdejší firmy i Babiš. Podle dat správy z minulého týdne prověřuje úřad 1526 firem a osob. Zatím správa provedla 757 místních šetření a získala 34 dodatečných daňových přiznání. V souvislosti s dluhopisy pak dosud bylo podáno trestní oznámení na 25 daňových subjektů.