„Pokud se chceme napříště vyvarovat mnoha problémů, měl by se předseda komise pro vyšetřování událostí v Benghází Trey Gowdy v prvé řadě zeptat, jakým způsobem byly Spojené státy zapleteny do události v Libyi. Pokud by tak učnili, zjistili by, že Barack Obama si pro řešení této krize vypůjčil návod, podle kterého Clinton postupoval v Kosovu. Což byl skutečně zářný příklad vybroušeného cvičení v prolhanosti. Mnoho z těchto lží odhaluji ve své chystané knize Lžete! Přesto musím říci, že mě toto zjištění skutečně samotného překvapilo," píše Cashill.

„Ve svém projevu k národu v roce 2011 hovořil Obama o důvodech, které jej vedly k překvapivému rozhodnutí vojensky zasáhnout v Bengházi. `Víme, že kdybychom čekali jen o jeden den více, Benghází by mohlo utrpět masakr, který by rozvrátil celý region a jehož krev by ulpěla na svědomí celého světa,` sděloval tehdy emotivně Obama. O Benghází a jeho údajně krutém osudu v rukách Muammara Kaddáfiho mluvil v rozhlase Obama ještě o dva dny dříve a tehdy použil slovo krvavá lázeň," vrací se Cashill do nedávné historie.

„Méně než dva měsíce před tím, než vstoupily Spojené státy do tohoto konfliktu, nepovažoval Obama za důležité se o této zaostalé zemi ve svém projevu o stavu Unie vůbec zmínit. V září 2009 se s Kaddáfim v Tripolisu setkal John McCain a hovořil tehdy o Libyi jako důležitém spojenci ve válce proti terorismu. Po roce a půl od tohoto setkání Obama žádal Ameriku, aby věřila, že Kaddáfiho krvavý režim dělá z Libye druhou Rwandu," upozorňuje Cashill.

„Pokud to Obama nevěděl, ministryně zahraničí Hillary Clintonová mu jistě sdělila, jak média reagují na to, když prezident z demokratického tábora zahajuje neschválené letecké údery. V roce 1999 se srbské úřady snažily potlačit povstání etnických albánských muslimů v provincii Kosovo a zabránit tak rozdělení země. Stejně jako nyní Obama, ani Clinton se neobtěžoval získat souhlas Kongresu pro zahájení leteckých útoků na Bělehrad," konstatuje Cashill.