Občan nadával Klausovi, ten mu hrozil pěstí. Hovoří Jiří Pehe a také Petr Hájek, který zjistil více

18.11.2013 12:13

Exprezident Václav Klaus se stal v neděli během pietního aktu u památníku na Národní třídě terčem slovních útoků. Jeho dlouholetý spolupracovník Petr Hájek to v reakci pro ParlamentníListy.cz označil za běžný atak. V této souvislosti však také hovořil o rozpadajícím se státu a stále stejných metodách havlistů. Politolog Jiří Pehe naproti tomu připomíná, že žijeme v demokratickém státě, kde má každý právo vyjádřit svůj názor. Mělo by k tomu ale podle něj docházet na jiných místech.

Občan nadával Klausovi, ten mu hrozil pěstí. Hovoří Jiří Pehe a také Petr Hájek, který zjistil více
Foto: Hans Štembera
Popisek: Václav Klaus a Petr Hájek

U památníku 17. listopadu na pražské Národní třídě byla v neděli Václavu Klausovi, který sem přišel položit květinu a zapálit svíčku, vyčítána takzvaná divoká privatizace v 90. letech a rozprodání státního majetku do rukou nadnárodních korporací. Od nejhlasitějšího z Klausových odpůrců zaznívaly výkřiky jako „Ať žije komunistickej výzkumník Klaus" narážející na Klausovo působení v Prognostickém ústavu Československé akademie věd.

Oponenti bývalého prezidenta také označovali za „největšího tuneláře, kterému se to tu s kamarádama podařilo všechno rozkrást". Volali, že „s tou privatizací to opravdu pohnojil". „Já vím moc dobře, kdo dělal velkou privatizaci, pan Klaus a pan Zeman byl s ním dohodnutej," pokřikoval údajně jeden muž. Příznivce exprezidenta zase pokřikující nazval agenty Bruselu.

Řekněte to ještě jednou a dám vám pěstí!

„To je pět známých křiklounů, které znám už asi 20 let, když si přečtou, že přijdu na nějakou akci, přesně stejní lidé, přesně stejné tváře," komentoval incident Klaus. „Já jsem vymyslel komunismus? To jsou nemocní lidé, nemá smysl s nimi mluvit vůbec," reagoval. Podle Blesku.cz Klaus v jednu chvíli reagoval mnohem ostřeji. Když jeden z odpůrců křičel, že naši republiku rozkradl, přistoupil prý k němu a s výhružným výrazem řekl: „Řekněte to ještě jednou a dám vám pěstí!“

Fotogalerie: - 17. listopad v Praze

Státní vlajky na tramvajích dají tušit, že je stát...
Památník 17. listopadu na Národní třídě
Lidé u památníku zapalují svíčky
Fotografie ze 17. listopadu na římse u památníku
Jana Černochová
Exprimátor Bohuslav Svoboda

Akce se zúčastnil také někdejší premiér Petr Nečas. Tomu měl jeden z přítomných odpůrců vytýkat poměr s Janou Nagyovou, která je dnes již Nečasovou manželkou, a její vysoké odměny na Úřadu vlády. Zatímco Petr Nečas na nekultivovaný projev nijak nereagoval, Václav Klaus vyjádřil pochybnost nad tím, na které straně křičící muž stál před čtyřiadvaceti lety.

Žijeme v demokratické zemi, ale…

„Žijeme v demokratické zemi, takže každý má právo vyjadřovat svůj názor, pokud ho nevyjadřuje tak, že by tím nějak ohrožoval ostatní nebo násilně. Takže veřejní činitelé musí počítat s tím, že když půjdou na nějakou veřejnou pietu, mohou se dočkat i takovéto reakce,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz na tento incident politolog Jiří Pehe. „Na druhé straně si myslím, že naše občanská kultura by nám měla velet, že takovýto druh protestu proti lidem, jako je Václav Klaus nebo Petr Nečas, se má vyjadřovat na jiných fórech než u pomníku 17. listopadu. Na tomto místě to není úplně vhodné, protože to by mělo být místo, které nás má spíše spojovat, než rozdělovat,“ doplnil politolog.

„Média to samozřejmě vidí jako určitou senzaci, což se dalo čekat. Myslím si, že to konec konců Václavu Klausovi ani moc nevadí, protože se určitě rád zviditelní tímto způsobem. Média mu tak vlastně prokazují službu tím, že o tom píší. Na druhé straně si myslím, že je to věc, která by si spíše zasloužila komentátorskou analýzu než nějaké rozsáhlé články, které se z toho snaží vytěžit nějakou situaci,“ řekl dále Pehe.

Součást nevraživosti vůči politikům

Podle něj byla tato slovní přestřelka součástí celkové nevraživosti vůči politikům. „Tak se u nás projevila i ve volbách tím, že skoro padesát procent získala nesystémová hnutí a strany, které se vyjadřují antisystémově, tedy proti zavedeným tradičním stranám nebo proti politikům. Třeba hnutí ANO, které kandidovalo se sloganem: Nejsme jako politici, makáme. Takže ta atmosféra proti politice je tady poměrně silná, nemyslím si ale, že je příliš produktivní. Také si myslím, že tato protipolitická atmosféra, kterou využívají nová hnutí, pak podněcuje v okrajových částech společnosti ke zbytečné agresivitě vůči politikům. Je tu paušalizování ve smyslu, že za všechno mohou politici a my občané jsme jen oběti těchto politiků, ale málokdo se má odvahu podívat sám na sebe a začít u sebe,“ tvrdí Pehe.

A pokračuje: „To není úplně politika, která se přenáší do ulic. Je to určitý výraz společenské frustrace, který se přenáší, a politici jsou terčem. V každé demokracii má kdokoliv právo vyjádřit svůj názor a nemyslím si, že to je u nás nějak přepjaté nebo přehnané ve srovnání s ostatními demokraciemi. Dokonce bych řekl, že u nás takovéto odhodlání vyjít do ulic a protestovat proti některým věcem ještě stále znatelně chybí. Zatím nejsme vůbec svědky toho, že když se přijímá nějaké důležité rozhodnutí se sociálními dopady nebo viz třeba ve Francii, když policie někoho neoprávněně někoho vyhostí ze země, tak jdou okamžitě demonstrovat statisíce lidí. To tady zatím nemáme,“ dodal politolog.

Běžný atak vůči Klausovi

Podle Klausova blízkého spolupracovníka Petra Hájka byla výměna názorů u památníku 17. listopadu běžným atakem vůči exprezidentovi. „Je to naprosto normální, je to součást běžných ataků vůči panu exprezidetovi, které jsou, ať je ve funkci hlavy státu, nebo jakékoliv jiné ústavní funkci. Mediální mainstream ho stále chápe jako svého hlavního soupeře a takovéto útoky jsou úplně normální součástí života. Pokud jde o hanlivé výkřiky na Národní třídě, byl jsem tam, a pokud vím, tak to byl jeden člověk. Byla tam velká řada podporovatelů Václava Klause, o nichž se nikde samozřejmě nedozvíme. Ten vykřikující člověk je samozřejmě také hlas a je to hlas frustrované části obyvatelstva. Já jsem se na něj pak obrátil sám a pochopil jsem, že jde o příznivce Tomia Okamury,“ upozornil ParlamentníListy.cz Hájek.

Frustrace neúspěšných, nebo něčí zájem

„17. listopadu jsem byl na Národní třídě pokaždé od roku 1989. Stejně tak Václav Klaus. A je pozoruhodné, že těch lidí u toho pietního místa je rok od roku méně. Ale objevují se tam pokaždé nešťastníci, kteří zde dávají najevo frustraci ze svých neúspěšných životů, nebo tu jsou v něčím zájmu, aby o tom média mohla psát. Nikde jsem nezaznamenal, že by někde někdo pronesl, že se tam s tímto nešťastníkem pár lidí hádalo a snažilo se mu cosi vysvětlovat. Já jsem jim říkal, ať to nedělají, že je to zbytečné, protože tento člověk je tu zřejmě proto, aby o tom noviny mohly psát,“ míní Hájek.

Havlisté a rozpad státu

Na dotaz, jak hodnotí to, že se politika podle mnohých v poslední době vede v ulicích, Hájek odpověděl: „Politika je v nějakém smyslu slova v ulicích vždycky. Když nakupujete a zjistíte, že se vám zdražily potraviny, tak jste v ulicích a jste v politice přímo. Ale pokud jde o nátlakovou politiku, ta bývá jen zřídka spontánní. Pokládat za spontánní to, co zorganizoval pan Dienstbier kolem Bohuslava Sobotky… Upřímně řečeno, mě ti socialisté příliš nezajímají, ale ten fenomén ano.  Jde o snahu vytvářet nátlakové akce, které se pak multiplikací médií stávají fenomenální. A je jasné, že těmito metodami chtějí opět pracovat havlistické síly, jiné neznají. A samozřejmě, že to tak bude pokračovat. Až na jediný případ, co si pamatuji, a to byl sarajevský atentát, to byla vždycky stejná ideově ukotvená skupina nepolitické politiky. Nic nového se v tomto smyslu slova neděje, ale platí, že ačkoliv jsou tyto projevy stále stejné, tak k něčemu v této zemi dochází a nějaký velmi nebezpečný posun tady vidím,“ obává se.

Fotogalerie: - Protirežimní pochod

V Praze proběhla protirežimní demonstrace Dělnické...
V Praze proběhla protirežimní demonstrace Dělnické...
V Praze proběhla protirežimní demonstrace Dělnické...
V Praze proběhla protirežimní demonstrace Dělnické...
V Praze proběhla protirežimní demonstrace Dělnické...
Předseda DSSS Tomáš Vandas

„Klaus byl na Národní třídě jako občan, nikoliv jako aktivní politik. Výrazem toho je obdobně, že na oslavách 28. října na Vítkově také skoro nevidíte kromě vojáků a oficiálních politiků nikoho, kdo by si tam přišel připomenout vznik našeho státu. Já myslím, že toto jsou věci na jiný rozhovor a jinou analýzu, ale jsou mnohem nebezpečnější a závažnější než jeden křikloun na Národní třídě,“ vyjádřil se také Klausův blízký spolupracovník.

Poté hovořil o rozpadajícím se státu a lhostejnosti lidí k tomu, že se stát rozpadá. „Například Česká národní banka jedná takzvaně nezávisle, absurdně. Prokurátorsko-policejní souručenství jedná takzvaně nezávisle, jedná jakkoliv ve svých zájmech. Ten centrální hlas, který vychází z volební aritmetiky, z toho, co lidé vyjádří ve volbách a vláda pak uskutečňuje, hluboce mizí. Všechno je takzvaně nezávislé a to je jedním ze znaků rozkládajícího se státu. Pak lidé stát nepokládají za svůj. A tyto okamžiky, jako je Národní třída, jako je ten Vítkov, o tom přesvědčivě hovoří,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz Hájek. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Kupka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„V pondělí někteří nepřijdou do práce...“ Odešel oblíbený Kubera. Česko smutní. Ještě v sobotu rozdával radost. Poslední mohykán, padlo o něm

13:02 „V pondělí někteří nepřijdou do práce...“ Odešel oblíbený Kubera. Česko smutní. Ještě v sobotu rozdával radost. Poslední mohykán, padlo o něm

Dnes náhle zemřel předseda Senátu za ODS Jaroslav Kubera. V souvislosti s tím jsou obzvlášť prorocká…