Co vy a americký konvoj, který projede naší zemí?Anketa
Podle organizátora vyškovské akce Filipa Zachariaše, předsedy okresní organizace KSČM, je důvodem protestů proti konvoji NATO mimořádně napjatá geopolitická situace. "V době, kdy si připomínáme 70. výročí konce druhé světové války, bychom spíše měli ukázat ochotu spolu mluvit v míru a poklidu, nikoli ukazovat svaly a demonstrovat sílu. A právě takovou demonstrací síly tento konvoj je a dokazuje tím, že NATO není obranný, nýbrž útočný pakt,“ uvedl Filip Zachariaš. Na aktivitě Severoatlantické aliance u nás mu nejvíc vadí nutnost demonstrativnosti přesunu vojáků a hraje zde podle něj roli i dokazování síly ze strany USA jako velmoci. "Samozřejmě vojenský materiál se přes ČR běžně přepravuje, ale po železnici. Nevím, jestli si NATO slibuje zvýšení obliby u obyvatel, kterým pojedou těžká vozidla pod okny, nebo u řidičů, kterým konvoj zkomplikuje jejich cestu. Je také otázkou, zda bylo rozhodnutí vlády v souladu s Ústavou ČR,“ říká Zachariaš.
Projevy nesouhlasu by se přitom v režii KSČM měly oprostit od excesů v podobě házení vajíček, rajčat či osobních napadání občanů s odlišným názorem, ten svůj organizátoři přitom vyjadřují podpisem pod petici. "Petice současnému konvoji už asi nezabrání v průjezdu územím ČR, nicméně pokud se občané jasně vyjádří, že žádná – a zdůrazňuji žádná – cizí vojska na našem území nechtějí, bude to jasný vzkaz do budoucna,“ tvrdí Filip Zachariaš. Mimo petiční akce ve Vyškově KSČM také pořádá demonstraci v sobotu 28. 3. na Václavském náměstí, ta by také měla být poklidným vyjádřením nesouhlasu.
To se zatím potvrdilo i na vyškovské petiční akci na Masarykově náměstí, kam se během první hodiny dostavilo postupně několik desítek obyvatel okresního města. Během první hodiny se organizátorům podařilo shromáždit asi padesát podpisů. Vedle petice proti konvoji NATO měli příchozí možnost podepsat i další petici za vystoupení České republiky ze Severoatlantické aliance. Někteří pak zůstali a diskutovali o chystaných akcích a současné politice. Mírný rozruch vzbudil muž, který se domáhal petičního archu za setrvání amerických vojáků na našem území, i to se ale odbylo v klidu.
Občané do NATO nechtěli, vláda rozhodla za ně
Pokud jde o aktivity zastánců NATO, které se rovněž s pozemním přesunem amerických vojáků připravují, Filip Zachariaš uznává jejich nárok na vyjádření názoru: "Mají na to plné právo, stejně jako my, kteří s přesunem nesouhlasíme. Důležité ovšem je, aby toto pravidlo respektovali i oni vůči nám.“ To, že je ČR členem NATO, Zachariaš chápe jako skutečnost, o které si ale sami občané nerozhodli. "Vláda se asi bála, že by se mohli vyjádřit ke vstupu ČR do NATO negativně, a tak rozhodla za ně. Společenská atmosféra přitom v té době jasně nasvědčovala, že občané ČR do žádného dalšího paktu vstupovat nechtěli. Vždyť jim také protagonisté listopadu 1989 slibovali, že ČR už nebude členem žádného vojenského paktu,“ tvrdí Zachariaš, který hlavní rozdíl mezi NATO a dřívější Varšavskou smlouvou vidí hlavně v tom, že zatímco Varšavská smlouva po rozpadu východního bloku zanikla, NATO přežívá dál.
K historickým paralelám v souvislosti se současným děním se ale podle něj vracet lze. "Samozřejmě je vždy důležité podívat se do historie, nicméně každá doba má svá specifika, a proto se nesmí tyto paralely přeceňovat. Avšak přece jen bych zde – i v souvislosti se zmiňovanou složitou geopolitickou situací – připomenul slova francouzského politika Georgese Clemenceaua: 'Válka je příliš vážnou záležitostí, než aby mohla být svěřena armádě.' Letos si připomeneme 70. výročí konce snad nejstrašnějšího válečného konfliktu všech dob, při kterém umíraly desítky milionů lidí. Pamětníci II. světové války pomalu odcházejí, a proto bude jedna z posledních možností, aby se s námi podělili o své osobní zážitky z války. Doporučoval bych všem zastáncům řešení válečných konfliktů zbraněmi – nejen toho na Ukrajině, aby si je vyslechli a zamysleli se, zda tyto hrůzy přejí občanům dotčených území zažít,“ říká Filip Zachariaš.
Je nesmysl označovat odpůrce NATO za pátou kolonu Putina
Otázka historického povědomí české veřejnosti je podle Zachariaše věcí ke zkoumání pro sociology, nicméně každý člověk podle něj samozřejmě může vnímat a vnímá různé historické události odlišnýma očima. "Pak záleží i na tom, v jakém věku je prožil, jaký byl jeho socioekonomický status atd. Dějiny své doby si zkrátka žije a tvoří každý z nás," uvedl Filip Zachariaš. Také ukrajinský konflikt je podle něj velmi složitá událost, která je o to složitější, že kromě občanské války znamená také válku propagandistickou.
"Já se přiznám, že v souvislosti s ukrajinskými událostmi je velmi těžké rozlišovat, co je pravda a co ne. Jisté ovšem je, že bez určité formy autonomie pro východní oblasti Ukrajiny se dále nepohneme. V této otázce si myslím, že by si zapřisáhlí odpůrci tohoto řešení měli připomenout Kosovo, neboť většinou oni tehdy hlavně volali po jeho odtržení od Srbska. Obecně ovšem zastávám postoj, a to nejen v souvislosti s Ukrajinou, že své záležitosti by si měli řešit zejména občané toho státu, kterého se problém týká,“ říká Zachariaš. Ve sporech kolem aktuálních protestů i širších geopolitických souvislostí Filip Zachariaš považuje za nesmysl, že jsou odpůrci NATO, a tedy i čeští komunisté, označováni za "pátou kolonu“ prezidenta Putina. "Copak musím být podporovatelem Putina, abych nesouhlasil s agresivní politikou Severoatlantické aliance?“ ptá se Zachariaš.
Psali jsme:
_635629630587226276.JPG&id=70787)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
