Peričevič upřesnil, kolik má za sebou Šalamoun zhruba případů, v nichž poukázal na nesrovnalosti, kdy se ukázalo, že ten už odsouzený člověk to nakonec nespáchal. „Buď se k činu přiznal někdo jiný, nebo se prokázalo, že čin se vůbec nestal. Za dobu naší činnosti jsou těch případů desítky,“ přibližuje místopředseda spolku Šalamoun.

Jako nejznámější zmínil případy Lukáše Nečesaného, který byl s konečnou platností zproštěn obvinění. Rudika Avlastimova, Jaroslava Schindlera, Jana Eliáše, Jana Šafránka a dalších. „Nejhorší je, že i když je soud osvobodí, oni už nikdy nikomu nevysvětlí, že jsou nevinní,“ dodává Peričevič. Stejně na nich prý ulpí jakési podezření podle českého přísloví: „Na každém šprochu pravdy trochu.“ Takoví lidé aby si pak nejlépe změnili jméno a odstěhovali se. I když je stát odškodní – a to taky ne vždy chce dělat – mají stejně zničený život.