V nizozemském parlamentu se většina vyslovila pro to, aby Nizozemí v budoucnu v evropských jednání usilovalo o výjimku z migrační a azylové politiky Evropské unie. Pro návrh o usilování o doložku o výjimce po vzoru Dánska hlasovala konzervativní Strana pro svobodu (PVV) v čele s Geertem Wildersem, Nová sociální smlouva (NSC), Zemědělsko-občanské hnutí (BBB) a Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD). Čtyři strany, u kterých je očekáváno, že vytvoří novou pravicovou vládu Nizozemska. Tato koalice by v parlamentu měla velkou většinu, obsadila by 88 z 150 křesel ve sněmovně reprezentantů. Strana PVV Geerta Wilderse vyhrála volby 22. listopadu 2023 s 23,5 procenta.

Jednání o opt-outu – o výjimce z migrační a azylové politiky – byla ve Štrasburku prosazována Skupinou evropských konzervativců a reformistů (ECR) i Skupinou pro identitu a demokracii (ID).

Dánsko přijalo přísnou migrační a azylovou politiku poté, co v roce 1992 jeho občané odhlasovali výjimku z unijního systému spravedlnosti a vnitřních věcí s ohledem na ratifikaci Maastrichtské smlouvy. Díky tomu se Dánsko nepodílí na vytváření migrační a azylové politiky Evropské unie. Stále však musí dodržovat Ženevskou úmluvu a Evropskou úmluvu o lidských právech.

Zpravodajský web Brussels Signal jako možný důvod pro hlasování v Nizozemí považuje listopadové rozhodnutí Evropského parlamentu, který schválil plány na zrušení národního veta pro členské státy Evropské unie. Tedy od jednomyslnosti, který se používá při rozhodování v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky nebo v oblasti daní.