Podle Roberta Parryho je dnes již velmi těžké rozeznat, co je v USA žurnalistika a co už státní propaganda, s ohledem na způsob, jakým USA haní ruského prezidenta Putina ve spojení s nejnovějším „korupčním“ skandálem.

„Naneštěstí některé důležité povinnosti žurnalistiky, jako přistupovat stejným způsobem k porušování lidských práv i k finanční korupci, jsou již tak zkažené požadavky vládní propagandy – a kariérismem příliš mnoha pisálků – že jsem ihned podezřívavý, když mainstreamové mediální trouby přijdou s nějakým senzačním příběhem o nějakém ‚předem určeném zloduchovi‘,“ píše Parry.

Takováto žurnalistika je totiž jen součástí postupu, který předznamenává další „změnu režimu“ a „barevnou revoluci“, kterou posvětí „demokracii hlásající“ neziskové organizace placené z peněz prodemokratických institucí nebo neoliberálů, jako je George Soros.

A právě poslední zprávy ukazují, že se připravují další změny režimů. Jedna taková visí nad Vladimirem Putinem, druhá pak nad bývalým brazilským prezidentem Luizem Ignaciem Lulou da Silvou. „Nové protiputinovské nařčení – do světa vykřičené skrze britský Guardian a jiné zpravodajské weby – jsou obzvláště významné, jelikož ty takzvané Panama Papers, které údajně ukazují na jeho vinu v offshorových finančních procesech, jej nikdy výslovně nezmiňují.“

Například právě britský web Guardian byl schopen o Putinovi napsat, že je do všeho zapleten. Což je však informace, která se nezakládá na žádných sebraných datech, pouze domněnkách. Jediné, co z uniklých dokumentů o ruském prezidentovi vyplývá, je, že v nich nebyl nijak zmíněn.