Jak zajistit, aby v lidech byla zvýšena vstřícnost k imigrantům a potlačena xenofobie? Skupina německých vědců z univerzit v Bonnu a v Lübecku za pomoci jejich kolegů z USA údajně na to kápla: Jako nejúčinnější se podle vědců ukázalo podávání hormonu zvaného oxytocin. Tento hormon je v těle přítomen standardně, uvolňuje se z neurohypofýzy a je nazýván „hormon lásky“. V lidech prý povzbuzuje pozitivní vztahy k ostatním.

Za pomocí vdechování nadstandardních dávek tohoto hormonu provedli vědci experiment, který byl proveden na vzorku 183 bělochů. Testována na nich byla „ochota pomáhat lidem v nouzi“. U účastníků, kteří byli pozitivně naladěni k pomáhání uprchlíkům od začátku, vedly dávky oxytocinu k tomu, že se jejich vstřícnost ještě posílila. Složitější byla situace u skupiny s „vyšší úrovní xenofobie“. Podávání hormonu samo o sobě prý ke zvýšení ochoty pomáhat uprchlíkům nevedlo, ovšem až když organizátoři zkusili obě skupiny spojit dohromady, výsledek se dostavil.

Xenofobové, povzbuzení šňupáním oxytocinu, reagovali mnohem vstřícněji na přesvědčování ze strany druhé skupiny, která je nabádala, aby byli na imigranty hodní a pomáhali jim. Bylo tedy zjištěno, že kombinace dávek „hormonu lásky“ a společenského tlaku ze strany „vítačů“ vedlo k zásadní změně postoje dosavadních xenofobů. Zlomit se podle výzkumníků podařilo plných 74 procent z nich.

„Bylo prokázáno, že charitativní sociální podněty spolu se zvýšenou aktivitou oxytocinového systému snižují účinky xenofobie tím, že usnadňují prosociální chování vůči uprchlíkům,“ uzavírají výzkumníci.

Studie byla publikována v angličtině v několika prestižních vědeckých časopisech. Je možné ji najít na online verzi Sborníku Národní Akademie věd Spojených států amerických, stejně jako na vědeckém webu Science Daily. Na obou se text objevil v průběhu srpna.