Od Bohuslava Sobotky a jiných, kteří to myslí dobře: Prcat patriarchát. Kluci, kteří nemají koule. Sere nás stát. Prsa Buzkové. To vše včera na ČT

29.11.2017 18:26

Za vlády Bohuslava Sobotky rozkvetla na Úřadu vlády sekce lidských práv. Vedl ji ministr Jiří Dienstbier a zabývala se například rovností mužů a žen. Právě v tomto odboru pod Dienstbierem pracovala jistá Lucia Zachariášová. Ta byla hlavní hvězdou úterního dokumentu ČT z cyklu Český žurnál. Nabídl pozoruhodný vhled mezi Dienstbierovy podřízené, kteří za Sobotkovy vlády dostali zcela volnou ruku pro své bohulibé aktivity.

Od Bohuslava Sobotky a jiných, kteří to myslí dobře: Prcat patriarchát. Kluci, kteří nemají koule. Sere nás stát. Prsa Buzkové. To vše včera na ČT
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Bohuslav Sobotka

Anketa

Souhlasíte s premiérem Sobotkou, že bez přijetí eura se staneme ,,,satelitem" a ,,ztratíme vliv na rozhodování v EU"?

4%
96%
hlasovalo: 8202 lidí

Vše začíná známým výstupem konzervativního polského europoslance, který na feministický výstup své kolegyně reagoval polopatickým vysvětlením, proč ženy nedosahují takových kvalit jako muži. Vrcholem jeho argumentace bylo často citované tvrzení: „Víte, kolik žen je v první stovce světového žebříčku šachistů? Ani jedna!“

Přes další výrazně „promužský“ projev, tentokrát ve studiu americké televize, kde muž okřikoval svou oponentku, proč s ním večer sedí v nějaké televizní diskusi, místo aby byla doma se svou rodinou, jsme se dostali k vyhlašování anticen „sexistické prasátečko“, kde ženy oceňují nejvíce „šovinistické“ výroky a činy svých protějšků.

A pokračujeme. Zatímco průvodkyně dokumentem jede po eskalátorech pražské stanice metra, z obrazovky k ní promlouvá český prezident Miloš Zeman. A pronáší svůj slavný výrok o ztepilých dívkách poutajících se k šumavským stromům a jejich přeříznutí.

A na úplný závěr úvodní sekvence se přesuneme hluboko do historie, do časů, kdy byla ministryní školství Petra Buzková. Ta si musela ze zdravotních důvodů nechat zmenšit ňadra a bulvár tehdy ve sněmovních kuloárech zachytil několik reakcí, které potom jeden z dotčených označil za „chlapské“. Jeden z nich poznamenal, že má příliš velké ruce, takže preferuje větší tvary, jiný to zase komentoval, že ministryně přišla o své dvě přednosti.

Tak začíná nejnovější díl série aktuálních dokumentů České televize Český žurnál. Po minulém dokumentu Děti státu o praktikách norského Barnevernetu přišla televize s dalším aktuálním tématem. Tentokrát šlo o rovnoprávnost žen a mužů.

Dokument Barbory Chalupové se jmenuje Teorie rovnosti a úvodní sekvence jasně ukázala, jak bude celý dokument pojat.

Pro vyvážení sledujeme trojici žen jedoucích společně autem, chytajících se za hlavu a pronášejících komentáře „fuj, dědku, to je nechutný“. „Fakt za hranou, ještě za hranou hrany.“ Dámy nám jsou představeny jako Martina, Eva a Marie, blogerky provozující blog Čtvrtá vlna, a uvidíme je celý dokument.

Pak slyšíme názor, že s rovností mužů a žen teoreticky souhlasí všichni, ale podstatné je, aby si skutečně reálně rovni byli. Autorka těchto slov je nám představena jako Lucia a její zaměstnání je „Kampaň To je rovnost“ na Úřadu vlády. Jezdí s ní i kolega Petr Bittner, který celou kampaň představoval. Z videí, která projekt vyprodukoval, se mimo jiné dozvíme, že byl financován z Norských fondů.

Třetí průvodce představuje dvojice mužů jedoucích na kole. Prvním je Tomáš, zakladatel iniciativy Genderman. Oba pánové se hned na úvod shodnou, že „diskuse musí být moderovaná“, protože pokud je svobodná, tak se v ní příliš prosazují muži.

Střihem se přesuneme do domácnosti propagátorky rovnosti z Úřadu vlády, která svému spolubydlícímu vykládá, že jede na besedu do Kladna, kde bude přednášet o rovnosti šestnáctiletým školákům.

„Já si vezmu ty růžový šaty, aby si děti nemyslely, že feministky nejsou kočky,“ plánuje, zatímco její partner připravuje večeři (poté, co se omluví, že zapomněl koupit do salátu rajčata). U stolu pak na kameru ujišťuje, že žít s feministkou je úplně normální. On si to prý ani nedovede představit jinak, protože ve svém okolí nezná moc žen, které by feministkami nebyly. Posléze připustí, že asi žije v sociální bublině.

A pak se už přesuneme na Kladno, kde probíhá zmíněná beseda s mládeží. Hned na úvod se dozvíme, že Úřad vlády zajistil několik drobných dárků, které mohou účastníci dostat, jestliže správně odpoví na otázku. A hned následuje první dotaz: Kdo z vás podporuje kvóty?

Když z hlasování vyplyne, že největší část školáků si o tématu kvót vůbec nic nemyslí, expertka poznamená, že je to škoda a že věří, že v průběhu besedy se to změní.

Z besedy byla do dokumentu vybrána pasáž, kde moderátorka vykládá, že společnost ČEZ hledá expertku do jaderné elektrárny Temelín a požaduje k tomu fotku v plavkách. Kamera zabírá znechucené či pobavené tváře studentek v publiku. Moderátorka vysvětluje, že tato „letní řachanda“ je v časech, kdy máme kvóty, naprosto neuvěřitelná.

Následuje dotaz, kdo by měl více pečovat o děti. Když se na dotaz, zda by měl o děti více pečovat muž, nezvedne ani jedna ruka, moderátorka suverénně vypálí, že ona si to myslí.

Pak sledujeme tři feministky z úvodu pořadu, kterak vyrážejí na „dámskou jízdu“. „Hlavně že máš audi, kámo,“ pokřikuje řidička Marie na ostatní vozidla mezi chroupáním křupek. Její spolujezdkyně tluče do klaksonu.

Trojička posléze sepisuje jakýsi blog, ve kterém opěvuje „kluky, co nemají koule“. To jsou prý ti, co se ulívali z tělocviku, nestydí se za to, že jsou smutní, a v mužské komunitě jsou vyvržení. „S maskulinitou odsaď podsaď,“ uzavírají své dílo. Pak se v debatě shodnou, že chtějí kluky, kteří se poddávají.

A pak už vidíme „v akci“ i cyklistu Tomáše, dbajícího na důsledné moderování debat. Dva muži tam vykládají, že nechtějí být vnímáni jako predátoři. Jedna z účastnic si stěžovala, že jí doma říkali, že se musí hlídat, v noci si brát taxíka, a byla pod kontrolou, a její mladší bratři ne. Ona sama tomu prý podlehla a myslela si, že je to správně, než si uvědomila, že to tak není.

Moderátor Tomáš pak hovoří o tom, jak zásadní je „gender budgeting“, a kritizuje ministerstvo financí, že jej zrušilo. A postěžoval si, že ve veřejném prostoru vidí příliš mnoho „sexuálních obrazů žen“, které ho rozptylují. „Dělají tím ze mě zvířátko,“ ozval se rozhořčeně jeden z debatérů.

A pak sledujeme feministický mítink na pražských Vinohradech. Je nazvaný (Za) stávka – den ženské solidarity. Hovoří tam zástupkyně „autonomního feministického kolektivu“.

„Sere nás patriarchát, stát a kapitalismus,“ představí svůj kolektiv. Hlavní pro její boj je, „abychom měli nějakej autonomní prostor bez toho, abychom museli řešit nějaký každodenní sračky“. A v tomto prostoru chtějí žít bez sexismu.