První otázka zněla, zda migrační krize skončila. Šimon Pánek si myslí, že ano. „To, že mnoho lidí vnímá migraci jako velký problém, je do značné míry způsobeno vlastně tou vlnou politického populismu, tím, že řada politiků v nás vyvolala strach, vzbudila v nás pocit, že jsme v ohrožení,“ říká Pánek a jako důkaz předložil závěr průzkumu, že i průměrný obyvatel si myslí, že v Čechách je 10 % obyvatel ze zemí mimo EU, přitom se jedná o 2,7 %.
Půjdete k volbám do Evropského parlamentu? (anketa od 16.5.2019)Anketa
Dodal, že i v roce 2015, kdy byla krize největší, přišel do Evropy jenom dvojnásobek průměrného počtu přistěhovalců. „Za posledních 20 let přišlo do Evropy 20 milionů imigrantů, které Evropa vesměs přijala, integrovala, zaměstnala,“ tvrdil Pánek.
Podle Jiřího Weigla ale krize neskončila, zažíváme údajně jen taktickou přestávku. „Čísla možná klesla, ale ty příčiny, které vedly k té eskalaci pohybu migrantů přes Středozemní moře, zůstaly vlastně všechny stejné,“ řekl. Stále dle něj převládá pokrokářský pohled na migraci, že mění země k lepšímu. Tento názor dle něj zastávají hlavně Zelení, kteří udávají tón debaty.
Půjdete k volbám do Evropského parlamentu? (anketa od 16.5.2019)Anketa
Moderátor se pak Weigla zeptal, zda to, že čísla klesla pod předkrizové hodnoty, neznamená, že EU a členské státy jsou schopné dostat migraci pod kontrolu. Dle Weigla v mezičase proběhly v klíčových zemích důležité volby a mlčící většina dala najevo, že jí není lhostejné, jak se mění demografické a etnické složení obyvatelstva. „Evropská unie tu migraci pod kontrolu samozřejmě nedostala a zvládnout ji nemohla,“ řekl Weigl a dodal, že krize eskalovala právě proto, že se země mohly chovat jako černí pasažéři. „Kdyby nebylo možné z Řecka posílat všechny ty zástupy migrantů dále do centra Evropy, kdyby totéž nemohla dělat Itálie nebo Španělsko, ten postup místních orgánů by byl úplně jiný.“ Dříve v debatě padlo, že Řecko údajně nedokáže chránit své hranice. Weigl to rozporoval s tím, že Řecko má asi třetí či čtvrtou nejsilnější armádu v Evropě. Šimon Pánek s Weiglem nesouhlasil, dle něj je jasně vidět, že EU situaci zvládla, protože díky dohodě s ní zůstaly v Turecku 4 miliony migrantů.
„Co bylo společné Evropě a co mě naprosto bolelo, byl ten způsob, který znám z dějin. Vy nějakou skupinu na základě kolektivní viny okamžitě odlidštíte, kriminalizujete. Tady prezidentovi, politikům se podařilo je vykreslit, že kradou, přenášejí nemoci, znásilňují ženy, jsou fanatici, vyznavači islámu,“ řekla spisovatelka Radka Denemarková a dodala, že si pak ti, kdo proti nim bojují, osobují právo chránit společnost. „Ukázalo se, že tento starý způsob, který nasál to smetí dějin, rasismus, antisemitismus, sexismus, ta propaganda, která fungovala, tak pomohla populistům, a ta vlna, která se svezla s tou uprchlickou krizí, nám ukázala, jak jsme nezralou společností,“ doplnila spisovatelka. Proti tomu výrazně protestoval jeden člověk z publika, který namítal, že Česká republika je velice solidární například s Ukrajinci.
Fotogalerie: - Křest knihy Klause a Weigla
Následně se debata stočila směrem k zaměstnanosti, a zda Evropa potřebuje migranty. Jiří Weigl sice uznal, že Česko momentálně trpí nedostatkem pracovníků, ale na druhou stranu, když se prý podíváme na západní Evropu, tam nedostatek pracovních sil nehrozí. A také dodal, že se již dlouho mluví o průmyslu 4.0, kdy roboti nahradí právě práci nekvalifikovaných zaměstnanců, takže mu přijde nerozumné otevírat hranice právě kvůli tomu. A když moderátor otázku upřesnil, zda by migrace mohla vyřešit krátkodobě nedostatek pracovních sil, Weigl pravil, že záleží odkud, protože migranti z Afriky nebudou mít kulturní, kvalifikační ani jazykové zázemí, aby mohli zdejší pracovníky nahradit. A integrace podle něj není jen otázkou toho, jak zaměstnat současnou vlnu migrantů, ale také jak zajistit, aby se i jejich potomci necítili vykořenění a nevítaní většinovou společností. Problémy světa se podle něj nedají řešit tím, že se část obyvatelstva přesune do vyspělých zemí.
Weigl se také zaměřil na klimatické změny, které prý podle některých budou hlavním hybatelem migrace v budoucnu. Podle něj je naopak migrace z Afriky ukázkou toho, že se životní úroveň zlepšuje, protože se více a více lidí dokáže dostat na břeh Středozemního moře. A ti nejchudší a nejvíce ovlivnění klimatickou změnou se prý stěhovat nebudou. Dále se podle něj málo kouká na poptávkovou stranu, tedy na to, jaké dávky jsou evropské státy ochotny dávat migrantům.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
